Stranu, která přinutí státní zástupce, aby neúkolovali soudy takovými případy, u kterých nenašli konkrétní trestný skutek. Aby se trestní stíhání neproměňovalo v politický puč.

Rád bych, aby se po volbách ustavila taková koalice, která přikáže Ústavnímu soudu, že obecné zákony matematiky a tisíciletá zkušenost v soudnictví v našich zemích by neměly být deformovány podle komunistických regulí.

Nespravedlivě odsouzených občanů je nemálo. Z nejznámějších připomeňme Šnajdr, Tluchoř, Fuksa, Jourová, problematické nařčení Babiše, odsouzení Dalíka. Kauza H-systém a patrně stovky, možná tisíce jiných občanů (včetně mne), kteří se u soudu spravedlnosti nedomohli.

Značnou vinu na současném stavu justice má Ústavní soud. Soudní postupy z doby totality nebyly změněné. Ústavní soud vesměs plnil požadavky levice. Docházelo a stále dochází k využívání moci soudní k politickým a hospodářským účelům.

ODS a Hnutí ANO patří mezi nejvíce poškozené strany. Nechápu politiku ODS, která se nesnaží justici napravit. Přitom je náprava jednoduchá. Stačí soudcům přikázat, aby dodržovali literu Ústavy a rozhodovali spravedlivě.

Do zákonných předpisů je třeba vložit několik paragrafů, které jasně vymezí práva a povinnosti soudců.

Třeba takto:

§ 1. Hierarchické uspořádání právních předpisů tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

1. zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních práv a svobod,
3. nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU)
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.

§ 3. Soud nesmí měnit žalobní návrh. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.

Domnívám se, že Ústavní soud by měl být nově zvoleným zákonodárným sborem důrazně upozorněn na to, že výklad Ústavy sice náleží Ústavnímu soudu, ale obecné zákony matematiky a tisíciletá zkušenost soudnictví v našich zemích by neměly být deformovány komunistickými praktikami řízení státu.

Občané by neměli volit žádnou politickou stranu, která nebude tyto požadavky akceptovat. Pokud se žádná strana s těmito požadavky neztotožní, bude vhodnější dát do urny prázdnou obálku.

Karel Januška