Poslancům uniká jeden podstatný fakt. Vůbec si nepřipouštějí, že by naše moc soudní mohla být tak zdeformovaná, že se sice tváří jako by byla nezávislá, ale její některá rozhodnutí nad občany jsou v rozporu s ideou právního státu.

O nezávislosti moci soudní můžeme mluvit pouze tehdy, kdy každé rozhodnutí soudu bude v souladu se zákonem. Každé rozhodnutí soudu musí být výrok pravdivý. Co je horší, soudci někdy na základě existujících právních předpisů mohou rozhodovat podjatě. Ministerstvo spravedlnosti vědomě tento stav podporuje. I Ústavní soud a Nejvyšší soud mají na stávajícím stavu velkou zásluhu.

Poslanci všech parlamentů v podstatě nechali v platnosti Občanský soudní řád takový, jak jej upravila totalita. Soudcům svěřili obrovskou moc, ale kontrolu nad toto mocí ponechali samotné moci soudní.
Poslanci vyšetřují možné pochybení jednotlivých poslanců. Vůbec se nezabývají tím, jak si samotná moc soudní z občanů dělá pouze panáky, s kterými může libovolně nakládat.

Každý občan má právo hájit své občanské právo. Každý občan nemůže být lékařem, protože k tomu musí splnit řadu podmínek. Ale právo hájit sebe má každý občan, protože „každý může činit vše, co mu zákon nezakazuje“. „Občané s právnickým vzděláním“ na ministerstvu spravedlnosti a v zákonodárném sboru toto právo občanům odebrali a přisvojili si ho. Tím si nejen zajistili nevysychající zdroj příjmů, ale co horšího, ovládli moc soudní. Nikomu se nemusí zpovídat. Zkrátka jak soud rozhodne, to platí. Přitom porušili jeden z úhelných kamenů soudního rozhodování. Aby rozhodnutí soudu bylo spravedlivé, musí být rozsudek soudu pravdivý. Tomu se mají učit na právnických fakultách. Bohužel, máme vychovanou generaci „právníků“, kteří patrně o spravedlivém rozhodování asi nic nevědí, nebo vědí a mlčením stav podporují.

Páni zákonodárci, sice v závěru svého mandátu „tvrdě“ pracujete, ale na poli, které užitek nepřinese. Do voleb je ještě dost času na to, aby si politické strany uvědomily, kde je nejslabší místo našeho státu, který by měl být právním. Jestliže nám Česká televize tvrdí, že právním státem jsme, pak její redaktoři mají klapky na očích.

Naše soudnictví nutně potřebuje nápravu. Cesta k nápravě je jednoduchá. Stačí požadovat, aby litera Ústavy byla soudci dodržovaná. Poslanci mohou přikázat soudcům, jak mají postupovat. Navrhl jsem následující čtyři paragrafy, které zaručují, že excesů v justici podstatně ubude.

§ 1. Hierarchické uspořádání poznatků a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

1. zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina práv a svobod,
3. nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO)
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.
§ 3. Soud nesmí měnit žalobní návrh. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.

Tyto paragrafy by mohly být součástí nového Občanského soudního řádu, který nám slibovala tato i předcházející vlády. Protože je to pro Ministerstvo spravedlnosti patrně neřešitelný problém, mohla by se požádat externí organizace, aby za úplatu vypracovala návrh nového Občanského soudního řádu.

Do voleb je dostatek času, aby jednotlivé politické strany projevily svůj názor na předložené paragrafy. Případně s pomocí svých právních expertů mohou můj návrh upravit. Rozhodně by uvedené paragrafy měly být prvním zákonným nařízením, které poslanecká sněmovna přijme.

Politická strana, která se k návrhu nevyjádří, je s justicí spokojená.

Psáno pro iDnes.cz.