Lubomír Šimek: Léčba Ústavním soudem

25.02.2021 19:23 | Zprávy

O nálezech Ústavního soudu týkajících se voleb, nouzového stavu a omezujících opatření ke zvládnutí pandemie koronaviru resp. covidu-19 bylo a nepochybně ještě bude napsáno a řečeno mnoho, často protichůdného. Rozhodnutí ÚS jsou však definitivní a nelze proti nim podat opravný prostředek. Pokusím se je alespoň podrobit stejnému posouzení, které opakovaně ÚS použil při hodnocení zákonnosti jiných u něj napadených aktů.

Lubomír Šimek: Léčba Ústavním soudem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu

Tím posouzením mám na mysli "test zákonnosti". Pojmem "zákonnost" mám na mysli nejen soulad s běžnými zákony, ale i soulad s ústavními zákony. Test spočívá ve čtyřech postupných krocích. Nesoulad aktu byť i jen s některou z níže uvedených podmínek zkoumaných testem přitom představuje vadu, pro kterou je nutno vydaný akt popř. jeho část zrušit.

Prvním krokem je zkoumání, zda napadený akt byl vydán v působnosti toho, kdo jej vydal, jinými slovy zda byl vydán k tomu oprávněným subjektem. Není-li tomu tak, jde o akt nicotný (paakt). S odkazem na Ústavu ČR a zákon o Ústavním soudu lze konstatovat, že předmětné nálezy vydal k tomu oprávněný Ústavní soud.

Druhým krokem je zkoumání, zda při vydání aktu nedošlo ke zneužití svěřené působnosti, jinými slovy zda akt nesleduje zákonem neaprobované, nelegitimní cíle (zda nejde o flagrantní zneužití výkonu působnosti, např. byrokratickou či jinou diskriminaci nebo šikanu) nebo není veden nerelevantními úvahami. Nedomnívám se, že v případě předmětných nálezů ÚS zneužil svou působnost. Připouštím, že ne každý se s tímto názorem ztotožní. Zaznamenal jsem názory, že Ústavní soud předmětnými nálezy sleduje politické cíle, ale nenašel jsem objektivně existující důkaz takového zneužití.

Třetím krokem je zkoumání zda byla zachována zásada přiměřenosti, jinými slovy zda akt je způsobilý dosáhnout zamýšleného cíle, zda neexistuje šetrnější prostředek vedoucí k obdobnému efektu, zda akt nevyvolá neúměrné negativní následky a zda nedochází k přílišnému upřednostňování jeho základního práva před druhým. Jsem toho názoru, že ÚS přiměřeně nepostupoval. Upřednostnil totiž jiná práva před mnohem důležitější ochranou života a zdraví a politickou stabilitou. S odkazem na jím vyslovenou neústavnost budou podávány žaloby na odškodnění ztrát na zisku podnikatelských subjektů apod. Řada advokátů (bohužel i těch, kterých jsem si dosud vážil) se již na tuto manu nebeskou těší. Jenže náhrady, a to v nemalé výši, bude poskytovat stát, a to z rozpočtu, jehož schodek hodně a hodně vzroste. No a pokud jde o zásah ÚS do voleb jsou důvodné pochyby o jeho nerozumnosti dány tím, že v minulosti rozpor s ústavním pořádkem neshledal a zásah nebyl ani naléhavý když byl tři roky nečinný. Tyto negativní dopady se jeví být horšími než formální požadavek dodržení toho či onoho právního předpisu.

Čtvrtým krokem je zkoumání za nejde o prostředek k dosažení cíle zjevně nerozumný. Aplikace principu nerozumnosti však nespočívá pouze v odlišném názoru. Muselo by jít o takové jednání, které by nemohl schválit žádný subjekt jednající s náležitým vyhodnocením své odpovědnosti. Rozumným je akt sledující legitimní cíl, a to způsobem, který si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, i když nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. Celý svět, nejen Česká republika, byl postaven v podstatě ze dne na den před nutnost přijmout opatření k tomu, aby se se ten koronavirus či covid-19 dále nešířil a aby byly v co největší míře chráněny životy a zdraví lidí. Různé státy přijaly různá více či méně omezující opatření. Měla však shodnou podstatu - omezit kontakty mezi lidmi a při nezbytných kontaktech používat ochranné prostředky. To, že ne všechna opatření měla po jejich zavedení žádoucí účinek a hledala se opatření další, však nerozumnost jejich přijímání nezpůsobuje. Zpětné hodnocení nebere v úvahu retrospektivní zkreslení, běžně označované jako "po bitvě je každý generál". Nerozumný je nález, který zrušuje akt, který nerozumným není.

Pokud by existovala instituce oprávněná přezkoumávat zákonnost předmětných nálezů ÚS, dospěla by k závěru, že testem zákonnosti neprošly. Taková instituce ale neexistuje. Nezbývá než ctihodným soudcům adresovat, že za své nálezy nesou osobní odpovědnost a z ní vyplývající následky.

Je dnešní módou ohánět se "principy právního státu" a "vládou práva". Právo však nemůže být izolovaným a od ostatních pravidel (např. ekonomických, morálních) odtrženým systémem. O tom v některém z dalších příspěvků.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Milá Katko,

Slováci z KSS se přejmenovali na SDL, aby nedráždili generaci, která o KSS jen slyšela. Díky médiím dostala KSS Černého Petra a tak ji Weis , předseda KSS, přejmenoval na SDĽ. Teď jen málo lidí si vzpomene na KSS. Proč se nezkusíte přejmenovat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

14:08 Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

Pondělní Seznam Zprávy přinesly další z řady článků týkajících se osoby a osudu doc. Miroslava Ševčí…