V uplynulém týdnu se  ovšem tempo zlevňování obou druhů pohonných hmot „srovnalo“: benzín zlevnil o 26 haléřů na litr, zatímco nafta o 27 haléřů na litr. Dynamika zlevňování pohonných hmot tak dále znatelně zmírnila. Během března klesaly ceny pohonných hmot týdně i o korunu na litr a více. Benzín je nyní nejlevnější prakticky od března 2016, nafta pak od května 2016.

V nadcházejícím týdnu pohonné hmoty dále zlevní, v rozsahu od 20 do 30 haléřů na litr. Důvodem je opětovný pokles cen ropy na světovém trhu. Ropa typu Brent se právě teď prodává za cenu kolem 27,60 dolaru za barel, takže je blízko svých minim za období od začátku dubna. Za poslední týden zlevnila o zhruba dvanáct procent.

O víkendu se sice klíčoví světoví těžaři dohodli na masivním omezení těžby, a to o takřka 10 milionů barelů denně, avšak poptávka klesá ještě dramatičtěji, zhruba o 20 milionů barelů denně. Ropy je tak stále přebytek a zintenzivňují potíže s jejím uskladněním. Tyto potíže se projevují například rozevřením nůžek mezi cenou ropy typu Brent a cenou americké lehké ropy WTI. Rozdíl v ceně obou druhů ropy se v tomto týdnu zvýšil až takřka na 9,50 dolaru na barel, nejvýše od loňského června. Rozevření nůžek do takové šíře odráží obavu obchodníků, že problém s uskladněním ropy se fatálně vyhrotí dříve na americkém kontinentu. Některé druhy ropy se na americkém kontinentu už prodávají za zápornou cenu, kdy kupující dostává ještě navrch zaplaceno, neboť uvolňuje místo k uskladnění.  

Opět se navíc rozšiřuje cenové rozpětí mezi termínovým kontraktem na ropu Brent s prosincovým datem dodání a ropou Brent s červnovým datem dodání. Toto rozpětí dnes dosáhlo úrovně přesahující deset dolarů na barel, což je jeho nejvyšší úroveň od 1. dubna 2020. Zesílila tedy situace, označovaná jako „contango“, kdy termínový kontrakt na budoucí dodání svojí cenou předčí kontrakt na dodání dřívější či okamžité. Contango je typickým příznakem tržní situace poznamenané převisem nabídky nad poptávkou. Potvrzuje to, že dojednané snížení těžby ropy o takřka 10 milionů barelů ropy denně nestačí, aby kompenzovalo poptávku destruovanou koronavirem.

Víkendová dohoda o omezení těžby je přesto vskutku historická. A to nejen kvůli samotnému objemu snížení těžby. Také tím, že se do mezinárodního jednání vložil americký prezident, který pomohl zprostředkovat smír v cenové válce mezi Rijádem a Moskvou. Donald Trump se tak stal vůbec prvním americkým prezidentem dějin, který se aktivně zasadil o vyšší cenu ropy. Dosud američtí prezidenti levnější ropu vesměs vítali a podporovali. Trump však čelí nepříjemné situaci, kdy příliš levná ropa může zničit mnoho pracovních míst v energetickém sektoru USA, zejména v sektoru těžby ropy z břidlic.

Klíčoví světoví těžaři se o víkendu dohodli na historicky rekordním snížení objemu těžby ropy. Státy kartelu OPEC a další tradiční těžaři v čele s Ruskem se zavázali snížit svoji ropnou produkci dohromady o 9,7 milionu barelů denně. Další producenti – USA, Brazílie a Kanada – přispějí ke snížení těžby o dalších 3,7 milionu barelů denně. K redukci, v objemu převyšujícím jeden milion barelů, se přidají i další země skupiny G20, tedy země z dvacítky těch světově ekonomicky nejvýznamnějších. Byť v případě zemí mimo kartel OPEC a jeho spojence typu Ruska nepůjde o záměrné snižování těžby, ale spíše o přirozenou reakci na tržní vývoj, poznamenaný citelným poklesem poptávky. Dohoda začíná platit od 1. května 2020 a bude platit po dva roky. Objem redukce těžby se však bude postupně snižovat. Nejvýraznější snížení, tedy v objemu zmíněných takřka deset milionů barelů denně, platí pouze pro první dva měsíce, tedy do konce letošního června. 

Víkendovou dohodou – uzavřenou v rámci druhého mimořádného jednání během čtyř dní – tak skončila nejen cenová válka Saúdské Arábie a Ruska, ale i týdenní maraton mezinárodních bilaterálních jednání a videokonferenčních hovorů.

Cenová válka v předminulém týdnu způsobila pokles cen ropy na minimum od roku 2002, v českých korunách pak dokonce od roku 1999. Zásadně také přispěla k tomu, že ceny pohonných hmot v ČR v březnu klesaly nejvýrazněji za posledních více než deset let. Cenová válka dvou největších světových exportérů ropy totiž způsobila zaplavení světa touto surovinu, a to navíc v čase historicky klesající poptávky, ochromené v důsledku koronaviru.