A je to.

Máme tu další ukázku toho, jak rozdílně pracuje paměť politika od paměti obyčejného voliče. Ten první totiž zapomene, co říká, či ještě lépe, co slibuje, okamžitě po vyslovení.

Ačkoli si mnozí myslí, že jsem na pana ministra zasedlý více než na ostatní politiky, rád bych je vyvedl z omylu. Reaguji na to, jak se kdo chová a co říká a pan ministr toho říká hodně, a jeho vyjádření jsou umístěna tak protipólně, že se ve svých poznámkách zkouším vždy dobrat toho, co je vlastně skutečné.

Pro ty, kdo neví o čem mluvím, malá sonda do historie. Ta totiž, na síťové paměti zůstává (i když ne vždy) zapsána déle. Netvrdím, že není účelově promazávána, ale díky propojenosti se dá dohledat i na jiných, než původních zdrojích, téměř vždy.

Začněme třeba před pěti lety a článkem nesoucím název: Babiš si zaregistroval názvy pro stranu. Popírá, že míří do politiky. Článek vyšel 20.10.2011. V té době pan Babiš (nepolitik) s médii komunikoval prostřednictvím SMS zpráv a k registraci novinářům sdělil následovné: „Registraci jsem podal, do politiky ale nejdu, ani nezakládám stranu," uvedl podnikatel v SMS zaslané iDNES.cz.

Podíváte-li se na stránky strany, jejíž název si pan Babiš (ne-politik) zaregistroval, zjistíte, že byla založena? Nezjistíte, o jejím založení nic. Vypadá to, že vznikla z vůle boží, či lidu, o kterém se píše na každé ze stránek. Ony otazníky však jsou poměrně běžné i v životopise zakladatele samotného.

O dva roky později, roky po které se ono nepočaté dítě rozrůstalo, se opět na podzim, tentokrát v září, objevil zajímavý článek v časopise REFLEX. Tento článek nese název Babiš chce řídit stát jako firmu. To asi nepůjde, stát není firma.

O měsíc později, tedy opět v říjnu, proběhla médii další zpráva „ANO podle Babiše do vlády nepůjde. Zákony chce prosazovat ze sněmovny.“ Nevěříte-li psanému slovu, můžete si poslechnout slova samotného „skoro politika“ v záznamu Českého rozhlasu. Zde kromě jiného zazněla následující informace (upozorňuji, že to bylo po pro stranu úspěšných volbách) - Strana nechtěla podpořit sociální demokraty, aby zabránila nástupu levice s podporou komunistů a šéf hnutí Andrej Babiš odmítl i podporu pro TOP 09 a ODS.

A pokročíme o tři roky dál, k debatě ve studiu televizní stanice PRIMA TV zazněla kromě jiného následující slova „Ale dnes se tváříme, jako že neexistuje strana, která má podporu patnácti procent voličů. I mezi komunisty jsou prý slušní politici. Ti se najdou v každé straně.“

Přemýšlím, zda-li na vině nejsou problémy s vyjadřováním, které (již politik) zmiňuje v další větě „Já mám s tím vyjadřováním celkem problémy, ale často se to využívá proti mně. Já bych ale s nimi do vlády nešel, protože oni by mi ten Agrofert ještě znárodnili,“ pousmál se ministr financí.

Přemýšlím tedy, zda-li problém je skutečně ve vyjadřování, či prostě v tom, že je budoucímu prezidentovi  úplně jedno co říká, protože důležité je jen to, zda-li tím dosáhne toho, co chce.

Nezodpovězenou však zůstává otázka: CO SKUTEČNĚ CHCE ANDREJ BABIŠ?