Je na pováženou situace, kdy veřejnoprávní Česká televize ignoruje rovnou politickou soutěž a skrze porušení volebního zákona znevýhodňuje 21 z celkových 31 politických subjektů.

ČT vědomě poškozuje menší strany, které letos poprvé zaplatí již 266 tisíc za povinnou „vstupenku“ k volbám (povinná volební kauce je nově zvýšená z 15 na 19 tisíc korun za každý kraj), přičemž tato kauce propadne, pokud strana nepřekročí hranici 1,5 % platných hlasů. Tím, že ČT vyloučí menší strany z hlavní názorové diskuse, dochází k jejich finančnímu poškození, protože řada z nich má šanci 1,5% hranici překročit. (Viz konkrétní čísla na konci tohoto článku.)

A dále je tu i hranice 3 %, která má další vliv na velikost finanční odměny za ideovou práci na politickém životě země. Neférovost volebního klání a nerovnost stran v přístupu do médií se stává standardem, a přestože máme svobodu vyjadřování, nikdo hlasitě neprotestuje. – Je nám to jedno? Nebo jsme si jen nevšimli této principiální nespravedlnosti?

Rychle zapomínáme, že svobodu a demokracii máme tehdy, pokud platí pro všechny.

Můžeme v přímém přenosu sledovat, kdo se poctivě zastane i těch stran, které sám nevolí, protože jsou omezována jejich práva zaručená zákony a ústavou.

Přitom k porušení zákona dochází u ČT opakovaně každé volby. A to hned ve dvou rovinách:

1. Omezení rovné politicko-ideové soutěže:

ČT nic neopravňuje k tomu, aby po dobu delší než měsíc před volbami ukazovala v hlavním vysílacím čase jen část volebního spektra, tu část, kterou si sama svévolně vybere. Tím ČT porušuje rovnost stran. Je to pikantní zejména proto, že letos se nově sledují celkové výdaje stran na reklamu. Aby byly volby spravedlivější. Ovšem hranice je nastavena na 90 milionů korun, což je z hlediska malých stran stejně jen výsměch – a ne rovnost.

Přitom stále platí, že televizní vysílání předvolebních debat hlavní zpravodajské veřejnoprávní České televize má i v roce 2017 zásadní vliv na konečný výsledek voleb.

Argument, že se do studia nevejdou všichni naráz, je absurdní, protože toto po ČT nikdo nepožaduje. 

Protože neexistuje důvod, aby v ČT spolu diskutovaly v jeden okamžik všechny politické strany, neexistuje ani požadavek, aby ČT dělala neférovou reklamu jen 10 stranám.

Pokud máme u podzimních voleb 2017 dokonce 31 subjektů, je možné jednoduché a spravedlivé řešení, kdy stačí rozdělit 31 subjektů losem do 4 volebních skupin, tedy na 8+8+8+7.

Mohl bych v kritice volební manipulace ČT dále pokračovat otázkou, proč by měli voliči věřit soukromému průzkumu volebních preferencí, který si ČT nechala zadat a podle něhož 10 stran vybrala. Není zde přece důvod, proč bychom měli ČT věřit, protože chybí nezávislý audit…, ale tím bych už tuto vědomou volební manipulaci částečně legitimizoval.

Na věci nic nemění ani vědomá snaha volební manipulaci zamaskovat. Viz PDF s názvem Výzkumy v předvolebním vysílání České televize, kdy se ČT snaží vzbudit zdání serióznosti uvedením metodiky. Nezávislý auditor chybí. Musíme ČT a tomu, koho si vybrala, důvěřovat. Jenže volby jsou volby a ne důvěra k průzkumu ČT.

2. Porušení termínu voleb daného zákonem o volbách:

Další porušení volební zákona spočívá v posunutí voleb v čase, protože těchto 10 stran bylo vybráno na základě volebního předvýzkumu ČT, který se nekonal v řádném termínu voleb, ale dříve, než je řádný termín voleb. Tím se prokazatelně znevýhodnily zejména malé strany, které načasují svoji volební kampaň zejména pro nedostatek finančních prostředků až do termínu těsně před volbami. Mezitím však už ČT svévolně rozhodla, že v hlavních diskuzních pořadech tyto menší strany nebudou.

MALÝ PŘEHLED STÁTNÍCH PŘÍSPĚVKŮ ZA VOLBY STRANÁM:

Méně než 1,5 % = hranice propadnutí volební kauce až 266 tisíc Kč

Pokud strana nepřekročí 1,5 % hlasů, propadne volební kauce státu. Tato povinná kauce byla podle novely volebního zákona platného od 1. ledna 2017 nově zvýšena z 15 tisíc na 19 tisíc korun na jeden kraj, což při počtu krajů 14 dává 266 tisíc korun na celou republiku. Je zajímavé, že argumentem zde byla inflace (zvýšení kauce je o 27 %), avšak ke zvýšení příspěvků za volby (ze 100 korun na 127 korun za hlas, nebo z 6 na 7,6 milionů korun na rok, viz níže) nedošlo.

Více než 1,5 % = příspěvek na úhradu volebních nákladů:

Pokud strana získá alespoň 1,5 % platných hlasů v celé zemi, dostane 100 korun za každý platný hlas. Tato hranice při běžné volební účasti v České republice odpovídá zhruba 75 tisícům hlasů. Jde tedy o částku přibližně od 7,5 milionu korun. (U voleb 2013 bylo napočítáno  4 969 984 platných hlasů.)

Více než 3 % = příspěvek na činnost

Tento příspěvek má dvě složky: stálý příspěvek a příspěvek na mandát. 3 % platných hlasů odpovídá při běžné volební účasti asi 150 tisícům hlasů.

Stálý příspěvek činí 6 mil. korun každý rok, pokud strana získá alespoň 3 % platných hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů se výše ročního příspěvku zvyšuje o 200 tisíc korun až do 10 mil. korun ročně za 5 či více procent hlasů. Při vyšším počtu hlasů než 5 % už stálý příspěvek dále nestoupá.

Příspěvek na mandát poslance činí 855 tisíc korun ročně. Příspěvek náleží jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec zvolen (tedy přeběhnutím k jiné straně nelze zastavit vyplácení příspěvku straně původní).

Příklady:

U parlamentních voleb v roce 2010 dostali Piráti 0,80 % (42 323 hlasů). Kauce 210 tisíc Kč propadla státu. Od ledna 2017 propadne každé malé straně až 266 tisíc korun.

U parlamentních voleb v říjnu 2013 obdrželi Piráti již 2,66 % (132 417 hlasů) a dosáhli tak na státní příjem 13,2 milionu korun. Kauce 210 tisíc korun jim byla vrácena a nepropadla nevratně státu.

Zelení v roce 2013 za 3,19 % (159 025 hlasů) dostali 42 milionů korun. Přitom obdrželi jen o necelých 28 tisíc hlasů více než Piráti. Kauce byla samozřejmě vrácena.

Pouhých 18 tisíc hlasů tak v roce 2013 dělilo Piráty od hranice 3 %, kdy by dostali místo 13 milionů celkem 39 milionů. Výpočet: 4×6 milionů jako stálý příspěvek + 15 milionů za hlasy. Těchto 18 tisíc hlasů rozhodlo o tom, že Piráti dostali o 26 milionů méně…

Strana dostane 5 %, dostane 9 poslaneckých mandátů. Celkem za 4 roky dostane 96 milionů = 25 mil. (za hlasy) + 40 (10×4 milionů stálý příspěvek) + 31 (9×4×0,855 mil). Kauce je vrácena.

Strana dostane 33 %, dostane 68 poslaneckých mandátů. Celkem na 4 roky dostane 438 milionů = 165 milionů (za hlasy) + 40 mil. (10×4 miliony za stálý příspěvek) + 233 milionů (68×4×0,855 mil. za poslance). Kauce je vrácena.

O nenápadném prorůstání ekonomicko-politické mafie a mediální scény

 Není povzbudivé, že na výše uvedené opakované porušování volebního zákona Českou televizí, která by měla navíc být ukázkovým garantem ideálního výkladu práva, nikdo neupozorňuje. Dochází tím k sice nenápadné, ale zato vytrvalé devastaci politického života, protože se situace stále opakuje a nelepší.

Mladí idealisté v nových politických stranách, kteří tu snad ještě kdesi jsou, a kteří se opravdu autenticky upřímně snaží napravit řadu věcí (věřme!), tak musí dělat tak potřebnou práci pro nás nejen zadarmo a po splnění svých jiných pracovních povinností, ale dokonce jim propadne i výše zmíněná statisícová volební kauce.

To není rovná politická soutěž, když ti, kteří již celá desetiletí rozhodují o našich zákonech  dostávají vysoké platy a odměny a druzí nedostanou nic a stát jim naopak sebere statisíce za volební vstupenku a ještě je Česká televize před volbami zcenzuruje. Nic jiného než cenzura to přece není. Pojmenujme věci tak, jak jsou. Navíc rozhodují často zcela nekompetentně – viz kauza fotovoltaika, nebo spíše naopak velmi kompetentně, ale nikoliv pro zájem občanů.

Připomeňme jména jako Marek Benda, který sedí za ODS v parlamentu již od roku 1993 nebo Miroslav Kalousek, který je v politice dokonce od roku 1984, kdy byl členem komunisty řízené Národní fronty, podobně je dodnes (!) ve vysoké politice činný a dále škodí této zemi dokonce jako šéf Hospodářské komory i Vladimír Dlouhý, který do KSČ kvůli prospěchu vstoupil rok po Chartě v roce 1978. Tento osvědčený kádr (byl místopředseda celozávodního výboru KSČ v Prognostickém ústavu) později pracuje pro Goldman Sachs…

Bez pravidelné výměny poltických elit dojde zákonitě k prorůstání politiky do ekonomiky, tedy ke korupci a vzniku masivní a stále rostoucí politicko-ekonomické mafie. A co hůř, tato česká verze nikým nevolené vlády, které se v USA říká Deep State, může v České republice počítat i s loajalním „nezávislým“ mediálním krytím.

A pokud jste o termínu Deep State doposud neslyšeli, poslechněte si, co o něm například říká kongresman z USA: Senátor Richard Black ze státu Virginia popisuje, jak Deep State vyvolal obchodní válku! (CZ Titulky). Nebo se podívejte, jak souvisí Deep state a jméno John F. Kennedy a zkuste přemýšlet, zda to je pouhá fantazie: Experts: Deep State Killed John F. Kennedy For His Cuba Policy.

To hlavní, na co musíme stále dohlížet, je kvalita a úroveň médií. Každá totalita a ekonomická mafie totiž závisí na získání kontaktů uvnitř vlivných médií, která pak začnou pracovat proti zájmu občanů.