Následná tisková konference s guvernérem J. Rusnokem nedala jednoznačnou odpověď na to, zda cyklus úrokových sazeb dosáhl svého vrcholu či nikoliv. Pokud vyjdu z toho, že spotřebitelská inflace bude podle nové prognózy ČNB kulminovat letos ve 2. čtvrtletí těsně pod 15 % a zároveň bankovní rada při dnešním rozhodování více přihlížela k tzv. Scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky, tak by měla být ČNB s úrokovými sazbami již na vrcholu, případně těsně pod ním. Tomu by odpovídala i informace, že se bankovní rada rozhodla navýšit odprodeje výnosů z devizových rezerv, ačkoliv objemy nijak nespecifikovala.

Květnové zasedání bankovní rady budí určitý dojem, že si jsou centrální bankéři vědomi toho, že ještě výraznější zvyšování sazeb by s ohledem na řadu vnějších rizik a nejistot mohlo přinést více škody, než užitku. Na druhé straně stále platí, že větší zapojení devizového kurzu jako paralelního nástroje měnové politiky je zatím v bankovní radě většinově neprůchodné, ačkoliv k mírnému posunu (navýšení odprodejů výnosů z devizových rezerv) přeci jen došlo. Vše navíc komplikuje skutečnost, že guvernérovi J. Rusnokovi na konci června končí mandát a o jeho nástupci zatím nebylo rozhodnuto.

Koruna na oznámení o zvýšení sazeb i na tiskovou konferenci reagovala vůči euru posílením, ale výraznější zisky si připsat nedokázala. Souvisí to i s opětovně zhoršeným sentimentem na finančních trzích (odpolední výprodej na akciových trzích) i se stále se zhoršujícími hospodářskými vyhlídkami (Bank of England jako první centrální banka pro příští rok připustila mělkou recesi).