Domácí ekonomika podle zpřesněného odhadu ČSÚ v 1. čtvrtletí letošního roku poklesla o 3,3 % mezičtvrtletně a o 2,0 % meziročně. Ve srovnání s předběžným odhadem HDP z poloviny května byl pokles české ekonomiky o něco mírnější.

Na uzavření domácí ekonomiky v březnu nevíce doplatily služby a nepřekvapivě úplně nejvíce služby v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (poklesl o 5,4 % a o 4,9 % meziročně). V mezičtvrtletním srovnání poklesla hrubá přidaná hodnota ve všech odvětvích služeb. V meziročním srovnání si alespoň kladný růst udržely informační a komunikační činnosti, činnosti v oblasti nemovitostí a z netržních služeb veřejná správa obrana, vzdělávání a zdravotní péče. Hrubá přidaná hodnota poklesla i v průmyslu. Kladné příspěvky naopak přidalo stavebnictví a zemědělství, jehož význam z pohledu podílu na HDP je však zanedbatelný.

Na poptávkové straně k poklesu ekonomiky v 1. čtvrtletí přispěly především investice a zahraniční obchod. V mezičtvrtletním srovnání poklesla i spotřeba domácností, zatímco v meziročním srovnání stagnovala. Ještě výraznějšímu poklesu HDP v 1. čtvrtletí zabránily vládní výdaje.

Vývoj domácí ekonomiky v 1. čtvrtletí byl zásadně ovlivněn koronavirovými vládními opatřeními. Ekonomická aktivita byla sice paralyzována až od poloviny března, avšak i to stačilo k tomu, aby v souhrnu za celé čtvrtletí došlo k významnému poklesu hospodářství. Dno přijde ve 2. čtvrtletí, kdy lze očekávat až dvouciferný pokles domácí ekonomiky. Ve druhé polovině roku dojde k oživení domácí ekonomické aktivity, ale rychlý návrat produkce na předkoronavirové úrovně lze téměř s jistou vyloučit. Na předkoronavirové úrovně produkce se do konce letošního roku rozhodně nedostaneme.

O hloubce poklesu domácí ekonomiky za celý letošní rok můžeme zatím pouze spekulovat. Důležité bude nejen to, jak prudký poklesl HDP vykáže 2. čtvrtletí, ale především to, jak rychlé bude oživění ekonomiky ve 2. polovině letošního roku. Reálný je interval letošního poklesu české ekonomiky mezi 5 % až 10 %.