V prvním kvartále jako celku sice ještě nebyly příliš viditelné vinou velkého tržního přebytku v lednu, ale do následujících kvartálů je IEA ohledně svého závěru již jistější. Uvádí, že pokud OPEC vydrží, tak ve druhém čtvrtletí mohou zásoby ropy klesat tempem asi 0,7 miliónu barelů denně a že ve druhé polovině roku může tento pokles ještě zrychlit. Samozřejmě za předpokladu, že v ostatních parametrech se nic nezmění.

Že se něco změní, je však takřka jisté. Pomineme-li poptávkovou stranu trhu (ač jsou výkyvy poptávky zpravidla důležitější), tak se pozornost soustředí hlavně na další vývoj produkce ropy v USA a v členských zemích OPECu, které nejsou součástí “dohody” - tedy v Libyi a Nigérii.

Právě silná odezva amerických producentů tzv. “břidlicové” ropy (LTO) na vyšší ceny byla jedním z překvapení prvního kvartálu. Opětovný rapidní růst produkce v USA dokládá mimo jiné i klesající produktivita těžařů v oblasti Permian na hranicích Texasu a Nového Mexika. Nutno poznamenat, že tamější producenti drželi vlajku “břidlicářů” vztyčenou i během nejtvrdších časů v minulých letech (první kvartál 2015). A právě jednotkový pokles produktivity naznačuje, že zlé časy jsou (alespoň) pro tuto chvíli pryč a je tedy na čase hledat ropu znovu i tam, kde se to v minulých měsících nevyplatilo. To, že se to nyní vyplatí, je funkcí neustále se vylepšující technologie (od roku 2007 vzrostla produktivita asi 10x) a vyšších cen ropy v prvním kvartále, které producentům umožnily prodat svou budoucí produkci za výhodných podmínek již nyní.

Co se týče Libye a Nigérie, tak nejlepší slovo, jenž vystihuje tamější produkci ropy, je asi nevyzpytatelnost. Nicméně snaha o její zvyšování (v případě Libye se zdá, že v posledním roce úspěšná) bude bezpochyby přítomná i v následujících měsících.

Je proto dost možné, že i v případě, že se OPEC a ostatní producenti shodnou na Ruskem a Saúdy avizovaném omezení těžby ropy až do března 2018 (což je víc, než trh na konci minulého týdne čekal), tak to na snížení zásob ropy na cílovanou úroveň pětiletého průměru nakonec nemusí stačit. To zároveň znamená, že i prostor pro růst cen ropy by měl zůstat relativně omezený.

Petr Báča
finanční analytik