Co se tedy z pohledu ČNB změnilo? V první řadě centrální banka přehodnotila výhled růstu české ekonomiky, a to nikoliv symbolicky. Největší změna potkala výhled hned na příští rok, když byl růst HDP přehodnocen směrem dolů o půl procentního bodu. Vedle toho by měla být vyšší i inflace (už třeba kvůli zvýšení spotřebních daní) a rovněž úrokové sazby. Výraznou změnou prošel i dlouhodobě pozitivní výhled na korunu, který tentokrát vlastně žádným optimismem nehýří. Koruna by podle ČNB měla být o cca 50 haléřů slabší oproti předchozí prognóze a hranici 25 za euro by vlastně neměla pokořit ani na horizontu prvního pololetí roku 2021. A to dokonce navzdory na příští rok „naplánovanému“ 300 bodovému úrokovému diferenciálu vůči eurozóně, chtělo by se dodat.

Prognóza si opět „žádá“ akci – dokonce výraznější než ta minulá – nicméně centrální bankéři zůstávají opatrnější. Předpokládá, že zpřísnění měnových podmínek nedodá koruna, a tak jim budou muset pomoci sazby. Otázkou ovšem je, zda takové utahování je vlastně nutné v časech, kdy známky útlumu nebo minimálně dvojkolejnosti ekonomiky vidíme i v české ekonomice. Argumentovat se samozřejmě dá i vyšší inflací, nicméně vzhledem ke zpoždění měnové politiky ČNB pro příští rok vlastně ani ovlivnit nemůže. A zvlášť proto, že za inflací stojí především zdražující (a nedostatkové) bydlení včetně energií reagující na „zelenou vlnu“ přicházející z Německa. A tak pokud se během měsíce nedočkáme výrazného obratu k lepšímu v evropské ekonomice nebo se česká ekonomika neukáže jako naprosto imunní vůči cyklickému vývoji eurozóny, může repo sazba zůstat na dvojce i v prosinci.