Primárně jde tedy o to, přimět odchozí zemi dostát všem jejím závazkům a teprve následně nalajnovat hřiště pro svobodný obchod. Zda se to takto podaří, není vzhledem k ráznému až nekompromisnímu postoji Británie preferující souběžná jednání vůbec jasné. Na druhou stranu, pokud by Británie měla všem stávajícím závazkům vůči rozpočtu EU i legislativě dostát, tak by samotný brexit mohl vypadat spíše jako virtuální než skutečný odchod.

Tvrdý brexit, k němuž vše prozatím směřuje, však nejspíše nebude mít – vzhledem k současné obchodní provázanosti starého kontinentu a Británie – vítěze, i když za delší konec provazu bude tahat Unie. Tedy za předpokladu, že její jednotný postoj nezačne časem erodovat. A při odhadování budoucího nastavení vztahů je možná dobré vzít v úvahu nejenom švýcarský nebo norský model, ale i model třetích zemí, zvlášť když nedohoda se jeví také jako reálná varianta.

Na číslech z britské ekonomiky se zatím start procesu brexitu výrazně neprojevuje, ale to rozhodně neznamená, že se tak v poměrně brzké době nestane. Slabá libra se sice stává konkurenční výhodou na zahraničním i domácím trhu, avšak přijít v krajním případě o přístup na volný trh nemůže být zcela bezbolestné. Na dnes očekávaných číslech z britského průmyslu (PMI) se však tyto obavy s největší pravděpodobností zatím ještě neprojeví a index zakončí relativně vysoko nad padesátkou.

Ještě lepších výsledků se tentokrát dočkáme za Německo a eurozónu, jak už ostatně naznačila předběžná data zveřejněná v polovině dubna. Příznivě dopadl podle našeho názoru i český PMI, který by měl potvrdit další růst zakázek v průmyslu a zaměstnanosti. A tyto výsledky může trh o to více ocenit, protože na rozdíl od americké ekonomiky se tzv. soft ukazatele na starém kontinentu až tak nerozcházejí s následnými reálnými daty, která přijdou na řadu už v nejbližších týdnech.

Petr Dufek
finanční analytik