Miliony ilegálů místo zdi na hranicích

Čtenářům doporučuji, aby se nejdříve seznámili s článkem, který popisuje situaci v září a jehož obsah jenom velmi stručně shrneme. Poté, co se stal Donald Trump americkým prezidentem, došlo v jeho štábu k ostrému boji, do kterého byla prokazatelně zapojena i FBI. Dopadlo to tak, že lidé, kteří porazili Clintonovou, museli z Bílého domu odejít a byli nahrazeni elitářskými neokonzervativci z Bushovy a Obamovy éry. Trump s novým týmem převzal obvyklý pohled politických elit a zahodil prakticky všechny sliby, se kterými vyhrál volby. Zůstalou pouze snížení daní, což byl během kampaně okrajový bod, a které navíc dnes vypadá poněkud jinak, než Trump sliboval. Prezident je schopen zabránit těm nejhorším ničemnostem, jakých by se Clintonová nejspíš dopouštěla, ale na prosazení vlastní agendy nemá sílu. Stačí připomenout, že nedokázal dokonce ani zastavit americkou státní podporu Sorosovým snahám o svržení Orbánovy vlády.

Nejvíce zklamání přinesl Američanům Trumpův obrat v otázce imigrace. V kampani proti Clintonové to byl absolutně centrální bod, který k urnám přivedl miliony lidí, co už 20 a více let nevolili. Po roce je stavby zdi na mexické hranici odsunuta na neurčito a Trump slíbil Demokratům vyhlášení amnestie, která v důsledku znamená přidělení občanství 10 milionům ilegálních přistěhovalců. Taková amnestie bude znamenat povzbuzení a pozvání pro celý latinskoamerický svět. Přijďte do USA! Jakmile se dostanete dovnitř, už vás nevyhodí a nakonec získáte i to občanství. Ani Clinton nebo Obama se neodvážili tak radikálního proimigračního kroku.

Chánov v Kalifornii i jinde

Vysvětlivka pro českého čtenáře. Zatímco v Evropě splývají otázky imigrace a islámu do jedné, v Americe mají jen málo společného. Portorikánci nevedou džihád a v zásadě nechovají nepřátelství vůči americkým hodnotám. Pouze jim chybí pracovní návyky a většinou i ochota pracovat, jsou náchylní vůči neomarxistické propagandě, mají odlišné hygienické návyky přichází s nimi obrovská zločinnost. Pokud se masově usadí v nějaké oblasti, dokážou ji předělat na kus Střední Ameriky, včetně chudoby, negramotnosti, těhotenství nezletilých a války gangů. To ostatní je stejné jako v Evropě – pokřikování, že kdo chce zachovat starou Ameriku, je rasista, blokování na sociálních sítích, vyhazování z práce, občasná pouliční přepadení lidí podezřelých z xenofobie atd.

Anticivilizační levice by mohla být s takovým Trumpem spokojená, jenže se mezitím posunula do tak extrémních pozic, že tématy se stává „právo zabíjet bělochy,“ podpora nejradikálnějších forem islámu a pokusy o vymýcení heterosexuální erotiky. Do našich médií proniklo pouze rozbíjení soch, ale ve skutečnosti míří radikalizovaní Demokraté k teroru leninského typu.

Revoluce 2.0

Steve Bannon, hlavní architekt Trumpova vítězství nad Clintonovou, se proto rozhodl pro náhradní revoluční strategii. Pokouší se prosadit změnu uvnitř Republikánské strany. Snaží se z vedoucích míst postupně odstraňovat globalistické politické profesionály zvyklé na funkce, korupční peníze a washingtonský politický smrádek a nahrazovat je americkými vlastenci.

První střetnutí proběhlo v Alabamě, kde senátní křeslo obhajoval Luther Strange, podle stranické legitimace Republikán, ale především klasický papaláš a podporovatel globálních elit. Obhajobu měl mít velmi snadnou, ale Bannon proti němu postavil do primárek Roye Moora, bývalého soudce alabamského nejvyššího soudu odvolaného za to, že odmítal poslechnout washingtonské nařízení na odstraňování soch. Strangeho podpořily veškeré republikánské elity, viceprezident Pence jej přijel podpořit osobně a zapojil se i prezident Trump. K tomu Strange utratil v samotných primárkách 30 milionů dolarů – aby jej buran Moore doslova deklasoval.

Podvod? Sabotáž? Obojí?

Vedení obou velkých politických stran utrpělo šok, newyorská kavárna upadla do ještě hlubších depresí, ale zdálo se, že na tom nezáleží. Moore si podle všech výzkumů udržoval dostatečný náskok, přestože do něj bušila média, varovaly před ním snad všechny americké celebrity a objevila se 40 let stará obvinění z pohlavního obtěžování. Minulý víkend ale přišel šok – jeho soupeř z Demokratické strany vyhrál, byť o pouhých 20 000 hlasů. Nejpravděpodobnější vysvětlení zní, že aparát Republikánů provedl sabotáž v posledních předvolebních hodinách, kdy se obě strany snažili dostat své voliče k urnám. Na sociálních sítích se teď množí zápisy typu „Sjeli jsme se z celé Ameriky, abychom zastavili Moora,“ což signalizuje volební podvody. Jenže to si měli Republikáni ohlídat, což zase ukazuje k sabotáži volebního managementu.

Co z toho všeho vyplývá? Největší radost projevuje elitářsky globalistická křídlo Republikánské strany. Většinou totiž stejně podporovali Demokrata Douglase. Jejich poselství teď zní asi následovně: Ultramarxistický útok proti západní civilizaci nemá alternativu. Vy voliči si můžete vybrat mezi tím, zda jej provede extrémní levice s celou její zběsilou brutalitou nebo jestli tu špinavou práci udělá „slušná pravice“ s určitou kultivovaností a trochu pomaleji. Zkrátka, stejné dilema jako u nás mezi Zelenými a ODS.

Na cestě k občanské válce?

Normální lidé si naopak potvrdili, že příslušníkům politické třídy se nedá důvěřovat. A že vůbec nezáleží na tom, jestli je někdo členem „levicové“ nebo „pravicové“ strany. Vesměs je to jedna banda.

Ultralevice jásá a větří krev. Ono by se totiž mohlo stát, že to bude opravdu konec Trumpa. Pokud bude naplněn záměr přidělení občanství milionům ilegálů, mohou jeho voliči napříště zůstat doma a není vyloučeno nastolení režimu leninského typu. Jenže v zemi v puškou v téměř každé domácnosti to nemusí být tak jednoduché. Otevřeny jsou všechny cesty dalšího vývoje.

Jedna z těch cest je velmi pozitivní pro Evropany. Vnitřní problémy Ameriky by mohly vést až ke snížení schopnosti zasahovat v zahraničí. Není totiž pochyb, že v posledních letech nezpůsobil nikdo srovnatelné zlo a srovnatelné škody jako Američané.

zdroj: petrhampl.com