Petr Hartman: Rath a teorie spiknutí

17.05.2012 9:05 | Zprávy

Zadržení Davida Ratha se sedmi miliony korun a uvalení vazby na něj podle očekávání vyvolalo nejrůznější reakce.

Petr Hartman: Rath a teorie spiknutí
Foto: Hans Štembera
Popisek: David Rath

Pod tíhou důkazů se od Ratha odklonili sociální demokraté. Obviněný politik se pochopitelně snaží zachránit. Proto porušil předsevzetí svůj případ nekomentovat a začal se hájit. Jeho vysvětlení je pro část veřejnosti nepřijatelné, až směšné. Verzi o podstrčených milionech v krabici od vína považuje za nepříliš zdařilou pohádku. Naopak někteří lidé pochybují o tom, že by byl Rath tak hloupý a nosil úplatek v řádu milionů korun v krabici a ještě se nechal chytit přímo při činu. Podle nich jde o dopředu zinscenovaný případ, který má zlikvidovat nepohodlného člověka.  

David Rath má v politických kruzích daleko více nepřátel než příznivců. Navíc v druhém táboře se nalézala řada těch, kteří Ratha podporovali z vlastní vypočítavosti. Takže motiv pro jeho odstranění by teoreticky existovat mohl. V praxi tato spekulace poněkud kulhá. Hlavně kvůli tomu, že Rath měl k podezřelým aktivitám blízko nejenom v dobách, kdy působil ve vysoké politice, ale také v letech, kdy byl v čele lékařských organizací, ať už odborových nebo profesních. Spíše než na Ratha nastražit past, tak nemuselo být příliš složité ho při něčem nekalém chytit. V souvislosti s teorií spiknutí lze spíše uvažovat o tom, že někdo mohl policii na jeho nekalé aktivity upozornit.  

Naopak lze vyloučit verzi o tom, že může jít o snahu ovlivnit krajské volby. Ty se budou konat až na podzim. Do té doby na aféru kolem Ratha dávno sedne prach zapomnění. Navíc v tuzemských poměrech je velmi pravděpodobné, že tuto kauzu překryjí nějaké jiné. Stačí připomenout rozruch kolem odposlechů mezi bývalým primátorem Bémem a kontroverzním zákulisním hráčem Janouškem. Po pár týdnech už si na jejich obsah málokdo vzpomene.  

Přesto pochybnosti o tom, proč zrovna Rath, v hlavách některých lidí přetrvávají. Mohou za to zkušenosti s prací orgánů činných v trestním řízení. Pokud se některé kauzy různým způsobem dotýkaly politiky, často se jim nedařilo dovést je k takovému konci, aby označily konkrétní viníky a postavily je před soud. Pochopitelně nemusely mít k tomu dostatek důkazů. Je však sporné, zda kvůli tomu, že ve skutečnosti neexistovaly, nebo zda je nechtěly shromáždit.  

Jedním z příkladů může být dění kolem pořízení obrněných transportérů Pandur pro českou armádu. Mimo jiné se na veřejnost dostaly depeše s varováním, že celý obchod může být spojen s úplatkem, který měl požadovat Marek Dalík od firmy Steyer. Jejich obsah potom potvrdil únik výslechu jednoho z bývalých zaměstnanců firmy Steyer. Ten hovořil o tom, že si Dalík měl říct o úplatek ve výši osmnácti milionů eur. Právě tento únik informací zkomplikoval práci vyšetřovatelů. Šlo totiž o utajovaného svědka, který byl skrýván pod cizí identitou.  

Řeč může být například o aféře biolíh. Do ní byli různým způsobem namočeni lidé tehdy nějakým způsobem spjatí se sociální demokracií. Policie zdokumentovala tok patnácti milionů korun, které označila jako úplatek. Od zástupců příslušné firmy přišly na účet lobbisty Vybírala, který je dál distribuoval. Kriminalisté zabavili při domovních prohlídkách stovky dokumentů a využili i desítky hodin odposlechů, které celou razii odstartovaly. Policie ale nakonec nebyla schopna vyvrátit verzi, s níž během vyšetřování přišli obhájci obviněných. Ti nepopřeli, že lobbista Vybíral patnáct milionů převzal. Peníze ale označili za řádnou půjčku, kterou následně doložili i smlouvou.  

Pochopitelně podivných rozhodnutí týkajících se afér spjatých s politikou existuje více. Kdyby se téměř s pravidelností neobjevovaly, potom by se ve veřejnosti nemohly tak snadno šířit spekulace o tom, že David Rath se stal terčem intriky. Zároveň by po jeho zatčení neexistovaly dohady o tom, zda i přes zdánlivě precizní dokumentaci případu policií přece jenom nakonec Rath z celého případu nevyklouzne bez trestu. Ty se mohou opírat o pocit, že v zákulisí mohou působit skupiny lidí, které mají vliv na fungování orgánů činných v trestním řízení. Ty mohou využívat vzájemné propojení k bránění v rozkrytí některých případů, které mají nějakou souvislost s politikou.   

Zkrátka důvěra veřejnosti, že orgány činné v trestním řízení pracují ve stylu padni, komu padni, je velmi nízká, což představuje živnou půdu pro nejrůznější spekulace.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Veronika Vrecionová byl položen dotaz

Milovníci Ruska

Podle vás jsou v Europarlamentu pro smích a považujete za smutné, že tam vůbec milovníci Ruska jsou. Ale oni tam jsou proto, že je lidé volili. Zamýšlela jste se nad tím proč? A jestli ano, k čemu jste dospěla? I třeba u nás je pořád dost obdivovatelů Ruska a komunistů.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Nové sociální příměří?

16:14 Petr Hampl: Nové sociální příměří?

Denní glosy Petra Hampla.