Potom přišel starý čínský profesor a jednu dámu z naší delegace dlouho držel za ruku jakoby jí měřil puls a přitom se jí upřeně díval do očí. Potom přes anglicky mluvící tlumočnici prohlásil, že má něco se slinivkou břišní. Dotyčná potom připustila, že před lety skutečně prodělala pankreatitidu a že ten pan profesor je kouzelník. A hned jsme si mohli koupit různí přípravky na křečové žíly, hemeroidy a impotenci.

Trochu mi to připomínalo jednoho českého léčitele, který pohybem zázračného kyvadla nad pacientem diagnostikuje zlatého stafylokoka bez jakéhokoliv jiného mikroskopického či kultivačního vyšetření. A diagnóze prý věří i vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Přejmenování čínského léčitelství na čínskou medicínu a zařazení této disciplíny mezi oficiální zdravotnické profese podpořily prý i naše senátní pomazané hlavy a dokonce i ministr zdravotnictví, pochopitelně inženýr. Je zajímavé, že to nepodpořil nikdo z medicínsky vzdělaných zákonodárců, a to nemuseli být jenom lékaři, týká se to i vzdělané senátorky – bývalé zdravotní sestry. Inženýři, učitelé a další nemedicínské profese, to je samozřejmě trochu jiná káva.

Snad někdy přijde doba, kdy i naše zákonodárné sbory budou naslouchat hlasům odborníků. Samozřejmě existují i někteří lékaři, kteří tzv. tradiční čínskou medicínu propagují a snaží se o její začlenění do normálních zdravotnických institucí. Snad tento podvod na pacientech časem hrozí i úhradou z prostředků nemocenského pojištění! Jsem přesvědčen, že takovéto postoje je možno zaujímat jenom ze dvou důvodů: z blbosti nebo za peníze. Nejhorší představou je pak to, že někdo oba tyto důvody spojuje. Pár takových lidí znám.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.