Přizpůsobují se tomu i české firmy. Od zavedení sankcí řada začala z nich s takzvanou lokalizací, založením pobočky a výrobou přímo v Rusku.

Výrobu v ruském Toljatti například vloni zahájil producent zapalovacích svíček Brisk Tábor. Už o rok dříve začal přímo v Rusku působit český výrobce nábytku Techo, investice rozšiřuje potravinářská společnost Hamé i další firmy jako je TOS Varnsdorf, Agrostroj Pelhřimov, Škoda Transportation a další.

„Dochází ke změně produkce, kterou lze do Ruska vyvézt. Rusové totiž usilují o zvýšení vlastní produkce a trendem je snaha vyrobit maximum doma. Ruská vláda spustila takzvaný program importozaměšenija, což znamená náhradu dovozu zahraničního zboží domácí produkcí,“ potvrzuje česká Komora pro hospodářské styky se SNS.

Česko-ruská obchodní bilance

„Vývoj v Rusku jde směrem k lokalizaci, je to politické zadání, maximálně vyrábět v Rusku, což je podpořeno masovou devalvací ruské měny,“ říká i bývalý ministr průmyslu Jan Mládek, který měl i ve své ministerské pozici k Rusku poměrně blízko.

Podíl Ruska na celkovém exportu České republiky postupně klesá, aktuálně je zhruba pod dvěma procenty. To, že hlavní možností, jak se nyní na ruský trh dostat, patří přesun výroby, potvrzují i čeští ekonomičtí diplomaté působící v Rusku.

PŘEČTĚTE SI:  Mezinárodní sankce v Česku: výjimky pro Rusko a Sýrii, zmrazené peníze z Ukrajiny a „mrtvá“ Severní Korea

Přímé zahraniční investice do Ruska se podle nich meziročně zvýšily o šedesát procent (na 19 mld. amerických dolarů z 12 miliard v roce 2015).

„Největší investoři jsou Velká Británie, Lucembursko, Irsko, Nizozemsko a Kypr,“ shrnul na semináři v Černínském paláci vedoucí ekonomického úseku české ambasády v Moskvě Martin Bašta.

„I samy firmy nám říkají, že je tlak na lokalizaci v Rusku a z toho plyne snaha začít společně vyrábět přímo v Rusku. Firmy se snaží v Rusku měnit strategii, protože je tam tlak na to, aby sami Rusové kupovali to, co se vyrábí v Rusku,“ říká náměstek ministra zahraničí odpovědný za ekonomickou diplomacii Martin Tlapa.

Přímé české investice v Rusku (v mil. amerických dolarů)

„Ztrojnásobili jsme počet akcí, které chceme dělat v Rusku. Říkáme, jdeme zpátky a snažíme se tam chytnout, minimalizovat důsledky sankcí z obou stran. Něco jiného politici říkají bilaterálně v Rusku a něco jiného při jednáních v Bruselu. Je to trochu dvojí politika,“ dodává Tlapa.

Zatímco česká vláda trend přenášení výroby přímo do Ruska podporuje, ta americká podobný postup svým firmám naopak zapověděla. V poslední době takto – s ohledem na ekonomické sankce – zakázala těžařské společnosti Exxon rozjezd společného projektu s ruským Rosněftem.

Od zlých imperialistů

Rusko sankcionuje především dovoz potravin, ale i dalšího zboží. Vedle českých potravinářských firem to pociťují i výrobci strojírenských výrobků.

„Sankce zdaleka nedosahují takové intenzity jako ty, jež vyhlásili Rusové proti nám. Snad s výjimkou zbrojního průmyslu. My měli dodávat motory pro jaderné elektrárny a Putin řekl, že od zlých imperialistů si nenechá dodávat nic pro jaderný průmysl,“ stěžuje si ředitel náchodské továrny Atas elektromotory Otto Daněk.

S ohledem na to, jak se Kreml staví k anexi Krymu, nelze očekávat, že by sankce proti Rusku (a naopak ruské protisankce) hned tak skončily.

Podle bývalého ministra průmyslu Jana Mládka je konec sankcí v nedohlednu. „Paní Merkelová s panem Putinem konec sankcí nevyjednají. To musí vyjednat pan Trump a musí k tomu dostat mandát. Není ale jisté, že americký establishment takový mandát prezidentovi dá,“ řekl na nedávném Exportním fóru Asociace exportérů.

Finanční analytický útvar, který má dohled nad dodržováním mezinárodních sankcí v Česku v popisu práce, vloni ve vztahu k Rusku udělal ze sankcí jen čtyři výjimky. Ty se týkaly dodávek pro ruský ropný průmysl.

Nejznámější postavou sankcí proti Rusku aplikovaných přímo v České republice je čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Jemu české úřady „zmrazily“ možnost jakkoli nakládat se svou dostihovou stájí a s chovnými koňmi.

Psáno pro HlidaciPes.org, Ústav nezávislé žurnalistiky.