Před nedávnem vydala americká filmová akademie „manuál“, stanovující podmínky pro udílení amerických Oscarů (ZDE). S úžasem jsme se dočetli, jaké procentuální zastoupení menšin, žen, příslušníků LGBT komunity a dalších minorit musí tvořit natáčecí štáb, herci ve vedlejších rolích nebo hlavní postavy.

A neuplynul ani měsíc a zapne-li si divák první program naší veřejnoprávní televize v nedělním hlavním vysílacím čase, co na něho vyskočí?
Třídílný výpravný seriál Herec z období komunistické diktatury padesátých let minulého století.
A hlavní postava tohoto seriálu?
Sympatický mladý homosexuál.

A jen letmo ostatní dramaturgická produkce ČT v posledních letech:
Čtyřdílná série Rédl (rok 2018 - ZDE), hlavní postava je vojenský prokurátor s homosexuální orientací
Četníci z Luhačovic (rok 2017 - ZDE), jedna ze tří hlavních postav je s homosexuální orientací, slovník jeho „parťáka“ (heterosexuála) oplývá sexuálními hrubostmi v dialozích typu “Já bych šu..l“ charakterizující úroveň tohoto seriálu zasazeného do atraktivního prostředí.
Marie Terezie 1. a 2.díl (rok 2017 - ZDE), mezinárodní koprodukční projekt ČT, kde již na úplném začátku na vás vyskočí soulož královského páru. Postava sympatického homosexuála zde chybí, nedočkáte se ho ani ve vedlejší roli (hledejte ho v normálním 18.století), ale do budoucna dramaturgové ČT určitě na problému zapracují… Aspoň hlavní postava ženy panovnice (té si mimochodem hodně vážím) musela zahřát duše všech feministických srdíček.

Vrátíme-li se zpátky k absurdním požadavkům americké filmové akademie na udílení Oscarů, pak musíme suše konstatovat, že Česká televize tyto požadavky začíná plnit už nyní i bez manuálu. Seriálová produkce České televize tak v posledních 5 letech pod vedením generálního ředitele Petra Dvořáka splňuje genderové i menšinové požadavky nevídaným způsobem. Dramaturgická tvorba se často soustředí na postavy „sympatických homosexuálů“ skrývajících svou orientaci, nebo postav heterosexuálů oplývajících sexuálními vulgaritami.

Česká televize bourá hodnoty a aktivisticky vychovává

Otázkou je, proč Česká televize netočí strhující seriály nebo příběhy obětí např. z 50.let minulého století, kteří svým životem prokázali osobní statečnost nebo se dokonce dokázali vzepřít totalitě?

Netočí nejspíš proto, poněvadž se jedná o příslušníky většinové společnosti. Otec od rodiny, obětavá matka nebo mladý muž s normální orientací nejsou v současné veřejnoprávní ČT v kursu, možná jen v případě příběhu, kde bratr/sestra/kamarád hlavní postavy bude sympatický homosexuál reprezentující současnou LGBT komunitu. Dnes je při výběru dramaturgické tvorby v ČT na prvním místě bourání předsudků spojené s výchovou většinové populace.

Většina kritiky proti ČT směřuje na neobjektivní zpravodajství, ale mnohem tragičtější situace je v dramaturgické tvorbě, kam plynou miliardy na pokrokové vidění světa jako jsou výše uvedené seriály (kostýmy, výprava, štáb atd.). A tyto peníze platí každý z nás.

Drtivá většina z nás nemá nic proti tomu, pokud se někdo rozhodne žít v homosexuálním svazku, jsme ve svobodné tolerantní společnosti. Tolerance ale neznamená zrovnoprávnění a tady leží jádro problému s LGBT aktivismem tryskajícím z dnešních Kavčích hor. ČT a obhájci menšin v dalších médiích se snaží nejrůznější sexuální úchylky povýšit na normalitu.

Dalším problémem je častá absence elementární slušnosti v současné dramaturgické tvorbě ČT. Sem spadá přemíra hrubosti i sexuálních vulgarit.

A tak namísto základního hodnotového žebříčku, kde na první příčce má být rodina jako základní kámen zdravé společnosti následované láskou k národu, vírou, slušností, nám ČT vnucuje menšinový aktivismus spolu s destruktivním pojetím lidských vztahů zahrnující sexuální úchylky, hrubosti i vulgarity vydávané za něco normálního, čemu se musí většinová společnost podřídit.

Nepatřím mezi ty, kteří by volali po zrušení České televize coby veřejnoprávního média, ale za současného stavu je jednoznačně potřeba změnit dosavadní pokrokářské směřování ČT v dramaturgické i zpravodajské tvorbě, které se neobejde bez výměny hlavního vedení včetně reformy této veřejnoprávní instituce i za cenu snížení dosavadního rozpočtu.

Není možné, aby Česká televize za peníze nás všech platila novolevicové aktivistické agitky, i když dnes již atraktivněji zpracované, těch v rudém bolševickém hávu jsme zažili 40 let a bohatě stačilo.

Robert Troška
autor románu Mračna nad Evropou (ZDE)