„Výše mýtného by mohla být v řádu desetikorun za den,“ řekli náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) a Tomáš Voříšek z magistrátní komise pro udržitelnou energii a emisi. "Zpoplatněním by také vznikl fond, který bude samozřejmě reinvestován do podpory čistší mobility nebo dalších opatření zlepšujících životní prostředí," řekl dále ředitel magistrátního odboru ochrany prostředí Štěpán Kyjovský. (1)

Džin vyskočil z láhve

Městské mýtné není ani novinkou ani žádným jiným převratným nápadem a lze se s ním ve světě setkat v různých podobách. Pamatujeme dobu, kdy např. Paříž zavedla dvě barevně se lišící poznávací značky vozidel, a to jsme hluboko v minulém století. Regulovat nadbytek vozidel ve městech se politici pokoušejí od doby, kdy počet osobních aut dosáhl rozměru, který je pro mnohá, především velká města, těžce zvládnutelným problémem.

Kdysi, moudře řízená Paříž, to nakonec vyřešila stavbou nových tras včetně silničních tunelů na dně Seiny, v Praze přicházejí s nápadem zavést mýtné. Opět proto musíme připomenout, že kdyby byl postaven pražský okruh, počet vozidel v centru Prahy by výrazně klesl. Ale v plánu Státního fondu dopravní infrastruktury marně takový plán hledáme už mnoho let.

Co má Praha, může mít každý

Jenomže co si zavede Praha, si brzy zavede každé větší město. Městské pokladny jsou skoro vždy bezedné. Proč je tedy neplnit, když získání zdrojů je tak snadné. Lidé auty jezdit nepřestanou a jenom se jim jejich doprava zdraží.

Chudí dávno jezdí železniční a autobusovou dopravou a velebí premiéra Babiše, že jim jízdné zlevnil. Jistě jim to musí připadat jako šťastné dny socialismu, kdy doprava byla levná a okolo země létal pouze sovětský Sputnik. To je ale řešení jen dílčí a jen pro spíše malou skupinu obyvatel.

Daň z vozidla

Na pořadu dne je proto otázka, zda zavádění nějakého městského mýtného má vůbec cenu. K omezení vozidel ve městech to nepovede a ostatně z výroků pražských funkcionářů můžeme odhadnout, že spíše než s omezením vozidel počítají s využitím nových finančních zdrojů.

Opět se vrátíme do socialismu a připomeneme, že tehdy existovala daň z každého vlastněného soukromého vozidla. Taková daň by se dnes dala podle trvalého pobytu majitele vozidla rozdělit pro jednotlivá města a obce bez toho, že by se nějaké mýtné celostátně, ale spíše náhodně a s nemalými vyvolanými náklady různě zavádělo.

Rozhodnutí bude na ministerstvu dopravy, kterou z „vymožeností“ zvolí. Buď vůbec nic nebo individuálně zaváděná mýta nebo nová daň z vozidel. Při současné vyhrocené ekologické atmosféře to bude nepochybně zajímavé, kam se ministerstvo přikloní.

zdroj:
(1) ZDE