Ta obvykle má nulové pravomoci a její zjištění nakonec nikoho nezajímá, ať už je jakékoliv. Přijít s návrhem, „komise“ je opravdu tristní výsledek. Je totiž jasné, že si někdo někde neplní své povinnosti a o tom by se mělo mluvit. Místo toho se mlčí.

Drážní úřad hodlá provést audit (chvályhodné) a zároveň vyzývá, aby si provozovatelé zametli před vlastním prahem. Tedy aby si provedli svou vlastní analýzu chybovosti. Jistě bude úřad vyslyšen. Výzvy v Česku také milujeme a víme, že po socialisticku „každý musí začít u sebe“.

Úžasné vyjádření sdělil veřejnosti generální ředitel Českých drah, který nařídil, že strojvůdce, který přijde do práce unavený, to musí nahlásit. To už legrace na železnici nabrala opravdu silvestrovské úrovně. Inu jaký pán, takový krám.

Co překvapuje, jsou jiné záležitosti. Poprvé je známý nedostatek strojvůdců a dosavadní mzdové ohodnocení není pro další adepty lákavé. A nemění se. Podruhé k nehodám se kupodivu nevyjadřují železniční odboráři s Federací strojvůdců v čele. Potřetí je ticho o podivné vyhlášce o způsobilosti strojvůdců, která měla být změněna, ale nikdo se k ničemu nehlásí (Pozn. Jde o novelizaci č. 149/2019 Sb. vyhlášky č. 101/1995 Sb.)

Lidové povídačky o drahém zabezpečení, které Evropská unie ale jako povinné avizovala již před mnoha mnoha lety (tedy v Bruselu, nikoliv ve vzdálené galaxii), si činovníci mohou ušetřit na vyšetřovací výbory parlamentu. Jedno je pro cestující jisté: Něco není v pořádku a je více než nutné přezkoumat, kam až se ten problém dostal a jak dalece ohrožuje bezpečnost železničního provozu. Možná že jmenování ministra dopravy by věci také pomohlo, současný dvojministr to zjevně stíhat nemůže.