„Jsme na místě, které je těžko pojmenovat a težko definovat. Jedni hovoří o tom, co se zde stalo, jako velkou tragédii, jiní mluví o Golgotě, továrně smrti, ale žádné z těchto označení nevyjadřuje to, co se tady stalo,“ řekla na místě polská premiérka Beata Szydlo. Podle jejích slov je třeba říkat pravdu, protože dokonale víme, že díky tomu unikneme zlu. Jako největší úkol pro ty, kteří se na tomto místě scházejí a pro budoucí pokolení, které se zde bude scházet každého 27. ledna, aby pravda a dobro vítězily nad zlem. To je naše povinnost vůči těm, kteří přežili a celý svůj život volali: Nezapomínejte,“ řekla Szydlo. Tábor Auschwitz v roce 1940 jako koncentrační tábor pro Poláky, tábor Birkenau vznikl o dva roky později. V Auschwitz Němci vyvraždili nejméně 1,1 milionu lidí, hlavně Židů, Poláků, Romů, sovětských zajatců a osob jiné národnosti.

V posledních letech se v americkém a některém evropském tisku objevuje formulace „polské tábory smrti“. V té souvislosti je třeba uvést, že v roce 1956 v Německu důstojníci tajné kontrarozvědné Agentury 114 navrhli v rámci širšího plánu na očištění německé viny za nacistické zločiny používat pro tábory na území Polska termín „polské tábory“. „Kousek falše v historii může po letech lehce přispět k očištění Německa z historické odpovědnosti za vyhlazování,“ přesvědčoval nadřízené Alfred Benzinger, za druhé světové války důstojník Geheime Feldpolizei. Návrhy ocenil i známý nacistický rozvědčík a budovatel poválečné německé rozvědky Reinhard Gehlen. V roce 2012 termín „polský koncentrační tábor“ použil také americký prezident Barack Obama při udělování Prezidentské medaile svobody in memoriam Janu Karskému, který z okupovaného Polska přivezl do USA informace o německých zločinech a osobně informoval prezidenta Franklina Delano Roosevelta. V seznamu UNESCO je dnes tábor zapsán jako „Německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim – Březinka“.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.