„Tržby většiny obchodníků výrazně klesly. Projevuje se absence zahraničních turistů i snaha Čechů více šetřit. Obchodníci lákají zákazníky na pokles cen u vybraných produktů a služeb. Zatím však nejsou příliš úspěšní,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Meziroční míra inflace v dubnu letošního roku vzrostla o 3,2 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v březnu. Inflace se však stále držela mimo své toleranční pásmo. K poklesu tempa růstu inflace nejvíce přispěly nízké ceny pohonných hmot a olejů, které se meziročně propadly o 16,7 procenta.

Na zvyšování cenové hladiny měly největší vliv ceny potravin. V meziročním vyjádření vzrostly například ceny ovoce o 24,7 procenta a ceny zeleniny o 11,8 procenta. Dále se zvýšily ceny mouky o 16,6 procenta, vepřového masa o 18,9 procenta a cukru o 16,2 procenta. Hlouběji do kapsy si museli sáhnout i milovníci neřestí. Ceny lihovin vzrostly o 10,2 procenta, piva o 4,0 procenta a tabákových výrobků o 3,2 procenta. Ceny v oddíle bydlení rovněž vzrostly. Například ceny nájemného se zvýšily o 4,3 procenta, vodného o 5,3 procenta, stočného o 4,5 procenta a elektřiny dokonce o 8,6 procenta.

Celkově lze říct, že ceny zboží rostly v průměru pomaleji než ceny služeb. Meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen se v České republice držela výrazně nad průměrem Evropské unie. To umožňuje vyrovnávání cenových hladin mezi Českou republikou a zeměmi západní Evropy. Způsobuje to však nepříznivé sociální dopady na lidi, kterým se snížily příjmy.