Ještě vyšší nárůst zaznamenala cena elektřiny, která vzrostla o 8,2 procenta. Všechny zmíněné položky lze označit jako nezbytné součásti rodinných rozpočtů, které výrazným způsobem ovlivňují výdaje domácností.

„Mezi lidmi vznikají velké rozdíly, přičemž pomyslnou dělící čáru tvoří vlastnictví k nemovitostem. Lidé, kteří bydlí ve svém, výrazně zbohatli na růstu cen nemovitostí. Naopak lidé, kteří nemají vlastní nemovitost, přichází o část svých příjmů kvůli rostoucím cenám nájemného,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Česká ekonomika je dlouhodobě nízkoinflační. Toto nastavení vyhovuje držitelům finančních prostředků, kterým se úspory znehodnocují jen mírně. Vysoká cenová stabilita naopak nevyhovuje dlužníkům, kterým nízká inflace příliš nesnižuje reálnou hodnotu úvěrů.

Vzhledem k relativně nízkému zadlužení veřejných rozpočtů lze nízkou hladinu inflace považovat za vyhovující pro Českou republiku. Nízká inflace slouží jako stabilizační nástroj tuzemského hospodářství a zvyšuje předvídatelnost vývoje ekonomiky.