Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý proto označuje za důležité, aby vláda vyřešila i praktickou stránku zavedení tohoto mimořádného kroku. Jednak aby programy byly nastartovány rychle a netrvalo několik týdnů jejich spuštění, a jednak zda budou peníze vypláceny i za situace, kdy země patrně od příštího roku vstoupí na několik měsíců do tzv. rozpočtového provizoria. V takovém případě totiž výdaje státu každý měsíc smějí tvořit nejvýše dvanáctinu posledního rozpočtu.

„V prvé řadě zdůrazňujeme, že podnikatelé chtějí podnikat, ne čerpat dotace. Rozumíme, že stát má povinnost ochránit náš zdravotnický systém před kolapsem, a proto zavádí mimořádné kroky. Nikdo z podnikatelů není nadšen z toho, že vláda některým z nich od včerejška zakázala poskytovat služby vybrané skupině zákazníků, přesto to vnímáme jako realitu dne. Považujeme proto za legitimní, aby jim alespoň část ztráty za provoz významně omezeného byznysu stát nahradil,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Hospodářská komora kvituje, že vláda k řešení aktuální situace sáhla po nástrojích odzkoušených během předchozích vln koronavirové epidemie a nepřišla s neočekávanými experimenty. „O vládou schválené výši jednotlivých kompenzací je jistě možné diskutovat, vnímáme samozřejmě i možnosti předluženého státního rozpočtu, v zásadě však vítáme, že bylo jednotně sníženo kvalifikační kritérium žadatelů o kompenzace z na jaře požadovaného nejméně 50% poklesu obratu, resp. tržeb, na aktuálních 30 %, protože jarním sítem propadla celá řada podnikatelů postižených vládními restrikcemi,“ podtrhuje Dlouhý.

Hospodářská komora rovněž upozorňuje, že pro praktickou realizovatelnost včerejšího rozhodnutí vlády o podpoře podnikatelů je zásadní i zajištění odpovídajících finančních zdrojů, protože jak daňový kompenzační bonus, tak dotační programy z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, ale i ministerstvem práce a sociálních věcí opětovně připravovaný Antivirus B budou téměř jistě vypláceny až v příštím roce.

„Odcházející vláda by měla podnikatele ujistit, že její návrh je reálný. Proto by měla potvrdit, že jak její návrh státního rozpočtu na rok 2022, tak zejména pravidla případného rozpočtového provizoria umožní bezproblémové vyplácení kompenzací,“ zdůrazňuje Dlouhý. „Považoval bych rovněž za samozřejmé, že odcházející premiér a ministryně financí konzultují svá rozhodnutí o kompenzacích se svými předpokládanými nástupci, neboť to bude nejspíše až nová vláda, která je bude fakticky vyplácet,“ dodává.

Podnikatelé si od letošního jara mohli vybrat ze dvou druhů částečné kompenzace vypočtené buď podle počtu zaměstnanců (program označený jako COVID 2021), nebo podle výše ztráty (program COVID Nepokryté náklady). Nárok na kompenzaci vznikl ale jen těm podnikatelům, kterým se kvůli vládním zákazům tržby propadly o více než 50 %. Za každého zaměstnance tak firmy mohly žádat o kompenzaci 500 Kč za zaměstnance, nebo žádat o proplacení 60 % nepokrytých nákladů. Režim B programu Antivirus umožňoval v případě omezení odbytu či výpadku výrobních vstupů, aby zaměstnavatel obdržel kompenzaci ve výši 60 % z vyplacených náhrad mzdy včetně pojistných odvodů.

Hospodářská komora připomíná, že kompenzace státu vždy pokrývaly pouze částečně výdaje zcela uzavřených nebo vládou výrazně omezených podniků, jde například o nájemné, leasing, energie či třeba pojištění. Zbylé měsíční náklady (tedy v případě programu COVID Nepokryté náklady jde o 40 %) si podnikatelé museli obstarat sami, například půjčkami od bank, penězi od rodinných příslušníků a přátel nebo z vlastních rezerv. Stejná situace je i tentokrát.

V programu COVID 2021 ke konci září podnikatelé podali 14 598 žádostí o zhruba 6,5 mld. Kč. V programu COVID Nepokryté náklady podali 8 196 žádostí přibližně za 7 mld. Kč. Data Hospodářské komoře poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu na základě oficiální žádosti prezidenta Hospodářské komory, on-line jsou ZDE.