Hustota nesmyslů, polopravd a lží, které se z článků řinou na čtenáře, je stále vydatnější. Vše, co bylo, překonává rozhovor z 29. ledna 2025 (ZDE) s ním pod „senzačním“ názvem „Takovou kauzu česká justice od revoluce nevyplodila! Únos pro stamiliony opět zaměstnává soudy.“ Již název je z logiky věci přehnaný až do nepravdivosti.
Většinu obsahu jsem se pokusil uvést na pravou míru v dřívějších článcích. Považuji za vhodné komentovat opakované označení Jaroslava Novotného za několikrát trestaného jedince. Ve skutečnosti jeho trestní rejstřík je čistý. Kdysi dávno jej soud skutečně odsoudil v bagatelních záležitostech. Nejzávažnější byl krátký trest za „příživnictví“, které se dnes v trestním zákoně nevyskytuje. Dále myslím, že Pavel Buráň by měl přestat se zpochybňováním vzdělání Jaroslava Novotného. S trestní věcí ani s vymáháním dluhu to nesouvisí. Pokud se mýlím, měl by se snad také pochlubit, jak je po této stránce na tom sám.
Jako pozorovatel trestního řízení od r. 2017 mám zajímavé poznatky o vymáhaném dluhu a přístupu dlužníka k němu. V článku „Dva omyly neuneseného podnikatele“ (ZDE) jsem vysvětlil, jak dluh ve skutečnosti vznikl.. Za dlouhou dobu sledování procesu jsem měl možnost pozorovat oba účastníky sporu. Nabyl jsem přesvědčení, že Pavel Buráň bývá někdy před svým podstatně starším a vzdělanějším společníkem o krok napřed. Proto jej „doběhl“ formulováním svého závazku vůči němu jako závazek firmy, jejímž se stal jediným vlastníkem.
Čtenáři ale netuší, jak se dlužník ke svému závazku v minulosti stavěl. Ještě před zahájením hlavního líčení nabídl Pavel Buráň prostřednictvím vyjednavače Jaroslavu Novotnému zastavení trestního stíhání výměnou za prominutí podstatné části dluhu. Vyjednavači slíbil za úspěch vyjednávání milionovou provizi. Jenže vyjednavač nevěděl, jakým způsobem by dlužník dokázal zastavit trestní stíhání. Patrně by to nebylo možné legálním postupem. Vzniklo podezření, že jde o past: nebyla záruka, že po prominutí části dluhu se trestní stíhání skutečně zastaví. Mimo to Jaroslav Novotný nestál o to, aby byl případně zapleten do pokusu o nezákonné zastavení trestního stíhání. Proto nabídku odmítl s tím, že si spravedlnost nebude kupovat.
Dlužník se k dluhu vyjadřoval v průběhu hlavního líčení. Choval se při tom vždy pokorně, existenci dluhu připouštěl a vymlouval se, že přestal splácet, protože neměl peníze. Dokonce uvedl datum, ke kterému závazek vyrovná. Slib samozřejmě nesplnil a stále se snaží neplatit a vynutit si tak obrovskou slevu na ceně za nabytí Novotného poloviny firmy.
Nesmělou zmínku o tom, že se jedná o závazek firmy, za který neodpovídá, jsem poprvé zaznamenal až po skončení soudního řízení. A teprve v poslední době označuje za jediný základ dluhu listinu, jejímž podpisem přistoupil k závazku své firmy. Při podpisu měnil rukopis, čili vedl si obmyslně. „Únosci“ u podpisu nebyli. A po podpisu se udobření společníci z radosti spolu pustě opili. Je možné, že některé šrámy na těle, které Pavel
Buráň ukazoval při podání trestního oznámení, pocházejí od růžových keřů, do nichž v opilosti spadl.
Chápu, že redakce Parlamentních listů by tento výklad raději slyšela od Jaroslava Novotného. Ale nelze žádat po sedmdesátníkovi, který si dostatečně užil dlouhé trestní stíhání, aby se hrabal ve špíně, vytvářené dlužníkem. Ostatně nešlo o zmařený rozhovor pro Parlamentní listy, ale pro PrahaIn, což jsem vysvětlil již dříve, takže redakce by měla od výtek Jaroslavu Novotnému upustit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
