O VÝROČNÍCH ZPRÁVÁCH ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽEB

Počátkem devadesátých let panovala v mezinárodní politice jistá gentlemanská atmosféra (snad až trochu euforie, jak se s odstupem času ukázalo). Bylo to dáno nezvyklým jevem, totiž dlouhodobým a cíleným snižováním napětí, které vedlo k remízovému ukončení studené války. Analytici vědí, že to nebylo „uzbrojení Sovětského svazu Spojenými státy“, jak dnes mnozí „análitici“ přičinlivě papouškují. Už jen proto, že ten důstojný impuls vzešel ze Sovětského svazu od Gorbačova, jak uznal Reagan a jak dosvědčil před časem v Praze bývalý velvyslanec Jack Matlock.

Budeme-li podle starého dobrého zpravodajského způsobu sledovat události provázející stopu peněz, narazíme na to, že už sama ta snaha o „uzbrojení“ má pořádný zádrhel: Spojené státy své zbrojení taktéž neufinancovaly podobně jako Sovětský svaz. Ten téměř zbankrotoval, kdežto Spojené státy se fatálně zadlužily v Číně. Té pochopitelně nedělalo nejmenší problémy Američanům půjčit, aby se vyzbrojili proti Sovětskému svazu.

Americké vládní dluhopisy se začaly v Číně hromadit po Teng Siao-pchingově obratu k otevřené ekonomice v roce 1978. Nejdříve asi zvolna, pak už kalupem. Jak jinak by Čína přišla k takovému množství amerických vládních dluhopisů, že se jich v současnosti začíná až zbavovat? Vývoj amerického zadlužení vůči Číně bude zřejmě zhruba kopírovat vývoj Reaganovy strategické obranné iniciativy (SDI). V roce 1979 ji oznámil jako prezidentský kandidát, v roce 1981 nastoupil do úřadu, v roce 1983 pak vyhlásil počátek „Star Wars“.

ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY VYSTUPUJÍ ZE STÍNU