Aféra spojená se zveřejněnými „Panama Papers“ nabývá zajímavých rozměrů. Čechů, kteří drží tyto akcie je 283. Nejčastěji se jedná o lobbisty, odsouzené zločince, známé „krále privatizace“, lidi pohybující se ve zbraňovém průmyslu a obchodníky se solárními elektrárnami. Jaký si myslíte, že bude mít zveřejnění citlivých informací výstup?

Doufám a věřím, že bude masivní a obrovský.  Že daňové ráje existují, se ví roky ne-li desetiletí. Vždy, když nastane finanční krize, hodně se o tom mluví. Politici, a to hlavně pravicoví, tvrdí, že s problémem něco dělají, ale obávám se, že jen velmi málo. Vím dobře, jaká byla situace v Evropském parlamentu. My jako sociální demokraté jsme roky poukazovali na to, že není spravedlivé, aby normální zaměstnanci museli odvádět daně, protože jsou automaticky strženy z platu, a ti, co nejvíce vydělávají, si vytvoří schémata a daňové ráje, kde si peníze ulévají a daní platí co nejméně. Skandál je bezprecedentní a nikdy předtím tak obrovský skandál takového rozměru na světě nebyl. Snad dá podnět nejen k debatě, ale i částečnému řešení.
Špičky byznysu i politiky, ať se díváme na východ, západ nebo na jih, jsou v kauze zainteresovány. Jsou zmiňována jména jako David Cameron, premiér Islandu, prezidenti Argentiny, Pákistánu, saúdsko-arabský král, nejbližší okolí Vladimira Putina, čínského politbyra.

Další událostí uplynulých dnů, která rozvířila veřejnou debatu z nás, byl případ „uprchlých“ iráckých uprchlíků, kteří se vydali do Německa; vyvolalo to velkou pozornost médií. Podle posledních informací požádali v Německu o azyl a zůstávají na jejich území. Jak tento případ pohnul atmosférou v naší zemi? Šlo o křesťanské uprchlíky; jaké mohou být reakce, když k nám budou relokováni muslimové? A co když si další vezmou z takového postupu příklad?

Dali jsme křesťanským uprchlíkům šanci, nabídli pomoc, poskytli azyl. Tato skupina, která pomoci nevyužila a odešla dál do Německa, potvrzuje argument české vlády o tom, že kvóty nemohou existovat. Lidé chtějí do Německa nebo do Švédska. Nemají často zájem být ani na Slovensku, v Polsku nebo v Rakousku. Podobná situace nastala už i v Polsku, a tak země dostávají do rukou silný argument, pokud by se objevil pokus zavádět kvóty. Nelze držet lidi v určité zemi.

Přesto v Německu nemusí být dobrá situace po stránce bezpečnosti. Už jedenáct teroristických útoků zmařily od roku 2001 v Německu tajné služby a policie. Informoval o tom předseda Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. V Německu podle něj žije asi 470 nebezpečných islamistů připravených spáchat teroristický čin a jejich počet roste. Je Německo případným útokem ohroženo více než ostatní a čím si vysvětlujete, že počet lidí, u kterých je riziko, že ohrozí společnost, v této zemi roste?

Když si vše promítneme na počet obyvatel, nejvíc lidí, kteří mohou představovat ohrožení, žije v Belgii. Ukazuje se, že potenciální teroristé jsou v zemích, kde jsou islámské komunity a kde jsou radikalizovány. Největší nebezpečí proto stále hrozí v Belgii, Francii a v Německu, řekněme i v Holandsku nebo Dánsku.

Pozornost se opět upírá také ke konfliktu u Náhorního Karabachu. Otevřená podpora ÁzerbájdžánuTureckem ukazuje, že potyčky jsou důležité i na poli mezinárodní politiky. „Ázerbájdžán je v daném konfliktu podporován Tureckem. To je navíc historickým nepřítelem pro Arménii a Armény jako národ, jelikož během první světové války osmanský předchůdce současného Turecka spáchal na Arménech učebnicovou genocidu,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDNES.cz expert na Kavkaz Tomáš Šmíd. Rusko podle něj naopak v konfliktu podporuje Arménii. K čemu tato situace může vést?

Potenciálně k válce. Došlo k ní na počátku 90. let, když se hroutil Sovětský svaz, v Arménii byly ázerbájdžánské menšiny, v Ázerbajdžánu arménské menšiny; došlo ke konfliktu, statisíce lidí byly vyhnány, několik desítek tisíc lidí padlo. Jak byly země chudé, vysílené, konflikt se nikdy nevyřešil ani vojenskou cestou a později ani diplomaticky. Byl, jak říkáme, zamrznutý, a to 25 let. To, co se děje teď, je nejtěžší konflikt od roku 1991 a hrozí, že pokud se nepodaří obě strany uklidnit, přeroste ve větší střety. Stále také není vyřešen spor mezi Arménií a Tureckem a stále je uzavřená hranice. Je potřeba, aby se mezinárodní společenství snažilo situaci uklidnit a najít diplomatické řešení. Ázerbájdžán se ekonomicky postavil na nohy, má obrovské příjmy z ropy, takže jeho vojenský rozpočet je větší než celkový rozpočet Arménie, protože ta je velmi chudá a nemá nerostné bohatství.

Pokud jde o Ukrajinu, co říci na současný stav a jakou špetku naděje lze Ukrajincům alespoň dát? Ukrajina prý stále věří, že dostane zásadní pomoc od Evropy a USA. A to i přesto, že začíná být zřejmé, že se žádná taková pomoc nechystá. V ohrožení je dokonce i asociační dohoda, kvůli které na podzim 2013 začal majdanský převrat. Jaký předpokládáte další vývoj?
Navíc dnes se koná referendum v Nizozemském království, ve kterém se Holanďané vyjádří k otázce, zda souhlasí s ratifikací Dohody o asociaci mezi EU a Ukrajinou. Jak výsledek tohoto referenda může ovlivnit přístup EU k Ukrajině?

Začal bych tím referendem. Až vyjde tento článek, v Holandsku se bude konat referendum. Je samozřejmě otázkou, zda přijde dostatečné množství lidí, ale i tak vše naznačuje, že Holanďané vnímají asociační dohodu jako spornou věc. Pravda ale je, že se v Holandsku objevují různé názory, i když jde například o vyjednávání se Srbskem. Problém je ale samotná Ukrajina. Stanovily se určité podmínky a Ukrajinci nejsou schopni přes veškeré snahy a některé úspěchy řešit například problém konfliktu zájmů a korupce. Největší problém na Ukrajině za posledních 25 let – bez ohledu na to, zda byla první nebo druhá oranžová revoluce – je korupce. My jim můžeme pomoci radou, dát jim expertízu, dokonce tam působí řada lidí ze západu jako poradci, Ukrajina dostala velké půjčky. Pokud si ale nebude schopná vyřešit interní věci sama, jsme na to krátcí. Není náhoda, že je prezident Porošenko zapleten v aféře, o které jsme mluvili na začátku

V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prezident Miloš Zeman také zmínil návrh na umístění uprchlíků v Řecku: „Ten návrh spočívá v tom, že Řecko má desítky a desítky neobydlených ostrovů, má obrovský zahraniční dluh, který není schopno splatit, a tím, že by na těchto ostrovech zřídilo sběrné tábory pro ilegální migranty včetně těch, kteří budou deportováni z Evropské unie, by krytím nákladů na tyto sběrné tábory umazávalo svůj dluh vůči členským zemím EU.“ Mohl by takový postup být pro EU přijatelný?

Pro Řeky by přijatelný nebyl. Jsou suverénní země a musí si rozhodnout sami. Doposud Řecko fungovalo jako cestovní agentura. Nyní toto nefunguje, takže tam máme přes 40 tisíc uprchlíků. Dobrá zpráva je, že do značné míry zatím platí dohoda s Tureckem. Pochybuji ale, že by byli ochotní přepouštět své neobydlené ostrovy.