Aféra spojená se zveřejněnými „Panama Papers“ nabývá zajímavých rozměrů. Čechů, kteří drží tyto akcie je 283. Nejčastěji se jedná o lobbisty, odsouzené zločince, známé „krále privatizace“, lidi pohybující se ve zbraňovém průmyslu a obchodníky se solárními elektrárnami. Jaký si myslíte, že bude mít zveřejnění citlivých informací výstup?

Doufám a věřím, že bude masivní a obrovský.  Že daňové ráje existují, se ví roky ne-li desetiletí. Vždy, když nastane finanční krize, hodně se o tom mluví. Politici, a to hlavně pravicoví, tvrdí, že s problémem něco dělají, ale obávám se, že jen velmi málo. Vím dobře, jaká byla situace v Evropském parlamentu. My jako sociální demokraté jsme roky poukazovali na to, že není spravedlivé, aby normální zaměstnanci museli odvádět daně, protože jsou automaticky strženy z platu, a ti, co nejvíce vydělávají, si vytvoří schémata a daňové ráje, kde si peníze ulévají a daní platí co nejméně. Skandál je bezprecedentní a nikdy předtím tak obrovský skandál takového rozměru na světě nebyl. Snad dá podnět nejen k debatě, ale i částečnému řešení.
Špičky byznysu i politiky, ať se díváme na východ, západ nebo na jih, jsou v kauze zainteresovány. Jsou zmiňována jména jako David Cameron, premiér Islandu, prezidenti Argentiny, Pákistánu, saúdsko-arabský král, nejbližší okolí Vladimira Putina, čínského politbyra.

Další událostí uplynulých dnů, která rozvířila veřejnou debatu z nás, byl případ „uprchlých“ iráckých uprchlíků, kteří se vydali do Německa; vyvolalo to velkou pozornost médií. Podle posledních informací požádali v Německu o azyl a zůstávají na jejich území. Jak tento případ pohnul atmosférou v naší zemi? Šlo o křesťanské uprchlíky; jaké mohou být reakce, když k nám budou relokováni muslimové? A co když si další vezmou z takového postupu příklad?

Dali jsme křesťanským uprchlíkům šanci, nabídli pomoc, poskytli azyl. Tato skupina, která pomoci nevyužila a odešla dál do Německa, potvrzuje argument české vlády o tom, že kvóty nemohou existovat. Lidé chtějí do Německa nebo do Švédska. Nemají často zájem být ani na Slovensku, v Polsku nebo v Rakousku. Podobná situace nastala už i v Polsku, a tak země dostávají do rukou silný argument, pokud by se objevil pokus zavádět kvóty. Nelze držet lidi v určité zemi.

Přesto v Německu nemusí být dobrá situace po stránce bezpečnosti. Už jedenáct teroristických útoků zmařily od roku 2001 v Německu tajné služby a policie. Informoval o tom předseda Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. V Německu podle něj žije asi 470 nebezpečných islamistů připravených spáchat teroristický čin a jejich počet roste. Je Německo případným útokem ohroženo více než ostatní a čím si vysvětlujete, že počet lidí, u kterých je riziko, že ohrozí společnost, v této zemi roste?