„V míru a rozjímání nad lidskou ubohostí, zlobou a těšil se ze všeho, co se umí nemoci naší doby vyvarovat,“ tak trávil letošní velikonoční svátky politolog doktor Zdeněk Zbořil. „Kupodivu toho není málo a často jde jen o úhel pohledu. Dokonce i o tom nejbolestnějším bychom se snad už mohli naučit přemýšlet ,bez hněvu a zaujetí‘, jak nedovedou ty naše nejdivočejší dámy v české politice a v Havlově občanské společnosti,“ dodal.

Premiér Petr Fiala hovořil o Velikonocích o tom, že vnímá spíše duchovní poselství těchto svátků: „Já spíše než tady ten rozměr folklórní a těch tradic, vnímám Velikonoce v tom náboženském smyslu. Jsou to svátky ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista,“ uvedl premiér. „Na to, že je premiérem z Moravy a předsedou politické strany ODS, jejíž mnohá politická rozhodnutí nepatří k tomu, co hodně občanů ČR nepovažuje za nejšťastnější, je to odvážné tvrzení,“ říká Zbořil. „K tomu ,náboženskému smyslu‘ přece také patří vědět, že nejen vlk, ale i ďábel k nám často přichází v rouše beránčím. A když už máme dávat přednost ukřižování a vzkříšení, nemuseli bychom zapomínat i na to, že Ježíš Kristus také vyháněl ,kupčíky z chrámu‘,“ dodal.

Co máme dělat, zakládat jednotky civilní obrany?

Česko poprvé ve svých strategických dokumentech jmenuje Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozby. Média upozorňují na to, že Rusko a Čína má být považovaná za původce hrozby v dokumentech Bezpečnostní strategie a Obranná strategie. „Zatím to víme jen od jakéhosi subalterního úředníka MNO ČR. Předpokládám, že jej brzy potvrdí i radikální a na válku orientovaná MNO Černochová. Po ní se k němu vyjádří i Fialova vláda a své rozhodné slovo vyřknou i obě komory Parlamentu ČR. Pak bude ještě zbývat hlava státu a vrchní velitel branné moci, abychom věděli, jak na tom jsme,“ předesílá Zbořil.

Podle Zbořila by nám snad z MNO mohli ještě poradit, co jako občané ČR máme dělat. Zakládat jednotky civilní obrany, učit se střílet a házet granáty nebo stačí kopat protiatomové kryty na zahrádkách? „Nebo to budou v minulosti propagované ,atom-kecky‘ a balíček první pomoci? Doufám, že se dovíme, kde jsou ty státem hlídané kryty a polní nemocnice (pravděpodobně v podzemí), kdo k nim má klíče. A protože už víme, že se bude odcházet do služby selektivně, měli bychom vědět, jaký bude zasedací pořádek,“ říká Zbořil. „Kdy děti, muži, ženy a kdy ostatní identity, kdo bude mít přednost a zda je skutečně pravdivá už skoro panicky šířená zpráva, že na pražských letištích v Ruzyni a ve Kbelích jsou připravena letadla k ,selektivní evakuaci‘. A pokud je to nepravda, nebo záměrně šířená lež, mohla by to potvrdit nějaká státní autorita nebo stačí jen ředitel nějakého skoro neznámého odboru MNO pan Jireš, jehož vojenskou hodnost si ještě dnes můžeme jen domýšlet?“ ptá se.

Washington vyšetřuje únik tajných informací a podezírá Rusko. Dokumenty byly zveřejněné na některých sociálních sítích. Nabízejí např. pohled na to, co ukrajinské jednotky potřebovaly k 1. březnu. Zmiňují se o míře výdajů na raketové systémy HIMARS. „Podle ,otevřených zdrojů‘ je tam těch utajených skutečností podstatně víc. Kdo nemá k těmto dokumentům přístup, musí se spolehnout na ty, kteří tuto možnost mají. To je kámen úrazu, protože, jak víme z mnoha svých zkušeností, tito ,majitelé klíčů k pravdě‘ většinou lžou, nebo alespoň nemluví pravdu ve svém privátním zájmu a nikdy v zájmu obecném,“ předesílá Zbořil. „Kdo chce vědět, o čem ty dokumenty jsou, měl by je dostat alespoň k nahlédnutí, jinak bude v postavení antichartistů, kteří nebudou tušit, odkud zlo nebo dobro pochází, a komu na Západu, Východu nebo někde uprostřed věřit. Obávám se, že jedna strana bude obviňovat druhou, ta druhá třetí a třetí zase tu první. Kruh se uzavře a zase nebudeme vědět víc, tj. nic, jako před tím, než nás někdo tímto sdělením obohatil. Hlavně že už v roce 1918 vstupovaly Spojené státy do války v zájmu ,otevřené diplomacie‘. Brzy potom stejný cíl oznámil rodící se Sovětský svaz, a pak už to šlo ráz na ráz. Lhali všichni, dokonce i ti, co nic nevěděli,“ dodal.

Více než polovina ruského zahraničního obchodu se uskutečňuje v národních měnách, tedy mimo dolar a euro. Čína a Rusko by mohly prohloubit měnovou spolupráci. „O tom nepochybuji a dovoluji si odhadnout, že o tom ve skutečnosti bylo třídenní jednání na nejvyšší úrovni v Moskvě a dosud pro někoho nečitelné závěrečné memorandum. Jak říká MZV ČR pan Lipavský ,na budku tam Rus nedostal‘ a konečně i ta francouzsko-evropská spanilá jízda do Číny, kde byla představitelka EK ve skutečnosti zneuznána, svědčí o tom, že tentokrát jde více než kdykoli jindy právě a jen o peníze,“ říká Zbořil. „To, čemu říkáte taktně prohloubení měnové spolupráce a orientace na Východ a Jih je dnes snad už kdekomu jasné, snad jen s výjimkou některých vysokých reprezentantů ČR a jejich, ale opravdu jen některým, patronům v EU,“ dodal.

Zajeďte si do Moskvy a nějakého většího čínského města

Mediální ozvěny návštěvy čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Moskvě ještě neodezněly. Komentáře z velké většiny spadají do dvou kategorií: Podle jedné Rusko definitivně upadlo do vazalské závislosti na Číně. Podle druhé na východě vzniklo silné strategické protizápadní spojenectví. „Myslím si, že tentokrát tomu tak není. Je to nad slunce jasnější a i stoupenci myšlenky jedno-polárního světa vědí, že eurocentrismus, nebo euro-atlantismus, odchází do dějin, pokud se jej někdo nepokusí zachránit apokalypsou. Ale to pak budeme mít po starostech, kdo s kým je přítel a nepřítel,“ uvedl Zbořil. „Pro naše vulgární geopolitiky, typu bývalého studenta politologie na FFUK Vladimíra Votápka, bych doporučoval trochu víc studia a méně návštěv v různých TV. Zejména v těch TV se blbne rychleji, než se na první pohled zdá. A když už nechceme studovat, zajeďme si alespoň do Moskvy a nějakého většího čínského města, abychom věděli, co se tam za posledních dvacet let stalo, kam ,tento svět‘ směřuje a kdo je koho ,vazalem‘,“ dodal.

Tiskové agentury dávají čínské vojenské cvičení do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. „Je to takový politický folklor, jako byla v dobách Richarda Nixona a Henry Kissingera jejich ,ping-pongová diplomacie‘. Dnes to vypadá hrozivěji, ale i tak si myslím, že na válku mezi Spojenými státy a ČLR je ještě dost času,“ uvedl Zbořil. „Akční rádius Spojených států ve vojenském operačním prostoru je asi 20–30 let, a i když to dnes může být rychleji, a světovládné zájmy jedné ze stran se zdají být naléhavé, jedny manévry a jedna cesta jakkoli vysokého představitele Spojených států mají před sebou ještě dlouhou dobu ,kroků od velikosti k malosti‘,“ dodal. 

Česká spořitelna vyzvala VŠE, aby odvolala děkana Miroslava Ševčíka s tím, že při jeho odvolání bude školu dál sponzorovat. Na sociálních sítích se proti této výzvě objevilo několik poznámek. „První, co mne napadlo, bylo mé rozhodnutí, že ani já nebudu ,dál sponzorovat‘ Českou spořitelnu, ačkoliv jsem tak dlouhou dobu činil. Doufal jsem, že se nedožiju doby, kdy o tom, co se bude na univerzitách přednášet a o čem se tam bude bádat, nebudou rozhodovat ,kloťáci‘ ze spořitelny. Ale asi jsme již mnohem dál, než jsem si myslel. Tak pro příště doporučuji, aby se do ČS posílaly seznamy přednášejících ještě před zahájením každého semestru, aby spořitelny schvalovaly přednášejícím studijní plány, bibliografii a CV, a nakonec i délku přednášek a přestávek na vykonání tělesných potřeb,“ uvedl Zbořil.

Co naši národohospodáři udělali za posledních 34 let?

Největší inflace v Evropě, rekordní zisky mají obchodníci, rekordní zisky má ČEZ a mezitím domácnosti chudnou. Jenže regulace nemusí být vhodným řešením. Podle Štěpána Křečka pak totiž z trhu vymizí potraviny, které jsou regulované, a zvýší se ceny ostatních výrobků. A nakonec je výsledek v tržní ekonomice katastrofální, tedy ještě horší výsledek, než kdyby do toho nikdo nezasahoval. „Souhlasím téměř stoprocentně a jen se ptám, co naši současní ,národohospodáři‘ dělali posledních 34 let a dokonce, proč se nepoučili na problémech doby roku 1989 předcházejících. A když pomyslím na slova Václava Havla z ledna 1990, obávám se, že ti, kteří jeho slova tehdy nechápali, jim nebudou rozumět ani dnes. Anebo si je vykládají jinak, než Václav Havel chtěl nebo o nich ve svém uzavřeném světě snil,“ komentuje Zbořil.

Předseda ČMKOS Josef Středula ovšem upozorňuje na to, že ve všech okolních státech mají nižší ceny potravin, i když máme třikrát nižší platy. Už se prý vyplatí i Pražanům nakupovat v Polsku. Koneckonců i ekonom Štěpán Křeček radí lidem raději nakupovat v Polsku. „Pan Středula si svůj hvězdný okamžik v politice prožil už během svého vystoupení v předprezidentské kampani. Tak mu snad už ani dnes nemusíme věnovat pozornost. Ale přece jenom ten podivný odkaz na husitské spanilé jízdy za vykrádáním spíží v okolí Čech je trochu anachronismus,“ uvedl Zbořil. „Někomu se sice může zdát být rozumnější vyrážet s igelitkami na nákupy do Polska, ale měly by mu předcházet rituální sebevraždy hned několika ministrů a nejen současné koaliční vlády. A když k tomu nebudou mít odvahu, ať alespoň rozervou svůj plášť, hlavu posypou popelem a hořce zapláčou,“ dodal.

Proč se musí osekávat naše pošty, když jinde nemusí?

Zrušení tří set poboček a propuštění asi 1600 zaměstnanců zdůvodňuje vedení České pošty nutností rychle osekat výdaje, aby podnik přežil. „Mám jen otázku – proč se musí naše pošty ,osekávat‘, když v několika sousedních zemích se to dělat nemusí? Já sice pamatuji ještě modré poštovní vozy, tažené koňmi barona Špačka, které vozily balíky od domu k domu, a pošťáky a pošťačky s dopisy od schránky ke schránce, a vím, že nežijeme v době dnes někdy vysmívaného Jiřího Wolkera, který psal verše na tento artefakt lidské komunikace, ale chápu, že digitalizovaní Piráti žijí už v jiném světě,“ uvedl politolog.

„Ale před zlobou obětí této reformace bych varovat chtěl. Už dnes někteří publicisté upozorňuji na to, že nejde jen o pošty a pošťáky, ale i o budovy, pozemky další nemovitosti, jejichž cena je důvěrně neznámá, a že to všechno může připomínat praxi toho nejhoršího z devadesátých let minulého století pod vedením strany, která si už tehdy vysloužila jméno Občas demokratická,“ dodal.

Na 16. dubna plánuje strana PRO opět demonstraci na Václaváku. „Nedovoluji si věštit, navíc když mi program není známý a předpokládám, že alespoň já musím počkat, až uvidíme, co se vlastně na Václavském náměstí odehraje. Dovolím si předem jen tvrdit, že podle ČT se tam sejdou ,tisíce demonstrujících‘, podle vlády to budou obdivovatelé Vladimíra Putina, možná i pročínští nepřátelé Tchaj-wanu,“ uvedl Zbořil. „Možná i nějaký extremista a dezinformátor. Že by se tam objevil nápad na ustavení široké shody na úrovni mimoparlamentní opozice nevěřím, ale třeba se mýlím. Přece jen mluvíme jen o budoucnosti,“ uzavírá svůj velikonoční Rozjezd Zdeněk Zbořil.