„Co proboha ti lidé dělají?“ Odborník se zamýšlí nad složkou armády, kolem níž je rušno

31.08.2024 8:57 | Rozhovor

„Zrušením složky Vojenské policie a převedením jejích příslušníků přímo k armádě se může okamžitě navýšit počet bojových jednotek o 10 až 15 procent a nebude nás to stát ani korunu navíc,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vojenský historik Jiří Fidler. Dnešní Vojenská policie je totiž jedinou policejní složkou v rámci resortu obrany, kterému vládne Jana Černochová (ODS), za celých sto let existence republiky s výjimkou dob mimořádného či válečného stavu.

„Co proboha ti lidé dělají?“ Odborník se zamýšlí nad složkou armády, kolem níž je rušno
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Fidler

Před nedávnem jsme se bavili o historii převratů v Česku a poněkud jste mne zaskočil poznámkou, že nejblíže ke standardní definici puče měl zásah Vojenské policie v České televizi v roce 2011. Pojďme se na tuto vojenskou složku podívat podrobněji...

Vojenská policie vznikla v naší armádě v roce 1991 jako zcela nový a vcelku cizorodý prvek mírové armády. Z tohoto hlediska nemá v našich vojenských dějinách žádného přímého předchůdce.

Počkejte, na jejích webových stránkách jsem si přečetl, že tady v různých formách existovala snad vždy. Měla ji c. k. monarchie, měli ji legionáři, existovala na konci třicátých let a v nějaké formě měla být i v lidové armádě…

Ano, četl jsem totéž, ale s danou interpretací nemohu souhlasit, protože neodpovídá realitě. Někdo by snad řekl, že to je přímo dezinformace. Až do roku 1991 totiž na našem území v období míru žádná vojenská policie neexistovala. Formy, které jste uváděl, souvisely s válečným stavem, s brannou pohotovostí státu a podobně. V mírové době resortu obrany nepodléhaly žádné policejní útvary. Legie měly drobné jednotky polního četnictva, například strážniční oddíly v Rusku, případně vojenskou policii v Itálii. Tyto jednotky však byly po příchodu do vlasti a po skončení válečného stavu likvidovány. U takzvaného domácího vojska vznikla vojenská policie v dubnu 1919, nejprve jen na Slovensku, o něž byla v krátké době svedena regulérní válka s maďarskými bolševiky. Po skončení situace ohrožení byla vojenská policie v listopadu 1920 zrušena v českých zemích, v říjnu 1922 (tedy po mobilizaci v roce 1921) na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Její existence tak vycházela z válečného stavu. Po nastolení mírových podmínek byla vojenská policie zrušena.

A co existence polního četnictva před druhou světovou válkou?

Ano, takto je to napsáno na jednom jejich webu, prý před druhou světovou válkou. Je to napsáno obecně, aby se co nejvíce zamlžila podstata věci. Ovšem reálie jsou zcela odlišné. Polní četnictvo bylo aktivováno po vyhlášení branné pohotovosti státu v září 1938, přičemž každá vyšší jednotka, hlavní velitelství, armády, sbory a divize získaly do své organizační struktury oddíl polního četnictva přesně podle mobilizační organizační struktury. Přičemž tyto oddíly byly postupně od října do prosince 1938 při demobilizaci zase rušeny.

Takže vznik polního četnictva byl v roce 1938 vázán na vyhlášení branné pohotovosti státu, tedy s přípravou na hrozící válku?

Přesně. V mírovém období nebylo prostě myslitelné, aby resort obrany měl složky, které byly zcela vyhrazeny resortu vnitra. Ani Stráž obrany státu (SOS), jež vznikla v roce 1936, nepatřila až do září 1938 pod resort obrany, ale pod resort vnitra. Bez ohledu na skutečnost, že od května 1936 tvořily téměř polovinu příslušníků takzvané vojenské posily. Do vojenské podřízenosti přešly prapory SOS až po vyhlášení ostrahy a krytu hranic v polovině září 1938.

A co Československá lidová armáda, co Pohraniční stráž?

Pokud pomineme pořádkové hlídky v posádkách, existovala pouze Automobilní technická inspekce. Obě složky však mohly kontrolovat pouze osoby ve vojenském stejnokroji a vozidla s vojenskou poznávací značkou. Pohraniční stráž podléhala resortu obrany pouze od ledna 1966 do prosince 1971 a důvodem této podřízenosti byla snaha o navýšení počtu vojáků takzvaných jednotných ozbrojených sil. Naše politické a vojenské vedení přistoupilo k tomuto kroku, aby odvrátilo požadavek Moskvy na příchod několika sovětských divizí na naše území. Poté, co k němu opravdu došlo, se Pohraniční stráž vrátila zpět k resortu vnitra.

Pokud tomu dobře rozumím, je dnešní Vojenská policie prakticky jedinou policejní složkou v rámci resortu obrany za celých sto let existence republiky, s výjimkou dob mimořádného či válečného stavu...

Přesně to jsem měl na mysli, když jsem uváděl, že Vojenská policie je novým a cizorodým prvkem naší armády. Přiznávám, že důvod její existence mi uniká, mimo jiné i z toho důvodu, že u nás nyní neexistuje vojenská justice (podle zákona by zahájila činnost až po vyhlášení branné pohotovosti státu). Nejznámější akcí „empíků“ byl onen zmíněný útok na Českou televizi, který byl nakonec zameten pod koberec. Mnohem více otazníků se ale objevuje, pokud se podíváte na početní stavy.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

svoboda slova

Souhlasím s váma, že svoboda slova není absolutní, ale myslíte, že tím, že budete lidem nařizovat, co si mají myslet a říkat nebo spíš neříkat (narážím na to, že chcete zakázat ,,špatné" názory), že to povede k něčemu pozitivnímu? Že pomáhá něco vyřešit Foltýn, který uráží každého, kdo má jiný názor...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Když vojenskou policii prošel Foltýn je jasno co jsou tam za lidi., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseanaboca , 31.08.2024 9:33:10

|  12 |  1

Další články z rubriky

„Žvaním, tedy jsem.“ Vidlák k orloji politiků během povodní

16:26 „Žvaním, tedy jsem.“ Vidlák k orloji politiků během povodní

VIDLÁKŮV TÝDEN „Před sto lety se narovnávaly řeky, ale také se stavěly přehrady. Tak nějak zároveň. …