Co se týká uprchlické vlny z Ukrajiny, zvládá to prý vláda zatím velmi dobře. „Samozřejmě byl tam problém s romskými Ukrajinci, ovšem to je naprosto jasná věc. Nicméně jsem přesvědčen, že s ohledem na to, že mnozí z utíkajících jsou poměrně movití lidé, jedinou cestou je všechny rychle zapojit do práce. Tím pádem jim nemusíme dávat kromě podpory ubytování žádné další finanční prostředky, protože cílem by mělo být, aby všichni uprchlíci, kteří mohou, aby pracovali. Pokud přišly celé rodiny, tak aby žily jako normální rodiny. Ti lidé by měli pracovat a živit se sami,“ říká senátor Jiří Čunek pro ParlamentníListy.cz.

Senátor vnímá i bezpečnostní rizika spojená s tím, že první měsíce na hranicích nedocházelo k důkladnějším kontrolám příchozích. „Ale myslím, že po vypuknutí války na hranicích byl takový přetlak, zmatek a chaos, že se všechno zvládnout nedalo. Je důležité, aby cizinecká police nyní patřičně evidovala všechny Ukrajince, kteří jsou na našem území ve velkém množství. Žijeme již v digitálním světě, postupně bychom o nich měli mít přehled, protože kdokoliv tady bere jakoukoliv dávku, musí o sobě dát vědět,“ vysvětlil Čunek s tím, že mezi ně samozřejmě nepatří turisté.

Senátor: Kdo chce zůstat, musí pracovat

Jedním z dalších problémů, které musí Česká republika řešit, jsou ukrajinští či maďarští Romové na nádražích například v Praze nebo v Brně. Někteří měli maďarské pasy nebo neuměli ukrajinsky, jiní čekali na rozhodnutí, zda mají právo získat finanční podporu pro válečné uprchlíky. Jejich počty ubývají, navíc ukrajinští celníci nyní kontrolují platnost pasů, případně žádají další doklady. „Lidé, kteří tu chtějí zůstat, musejí pracovat, musejí se podřídit zákonům a režimu České republiky. Ti, kdo chtějí žít na dávkách, o ty bychom neměli mít zájem, a pokud jsou z oblasti, kde se nebojí o život, vracel bych je zpátky,“ poznamenal Jiří Čunek. Současně podotkl, že život jim neulehčí ani pobyt ve stanovém městečku, kde v létě sice mohou bydlet, ale stejně je třeba je zaměstnat a integrovat.

Právě maďarské pasy – tedy pasy Evropské unie – tvoří část problému. Kritika od politiků za tuto situaci často míří k premiérovi Viktoru Orbánovi za to, že před lety pasy „rozdával“. Držitele pasu Evropské unie však nelze z území členské země vykázat. „To však neznamená, že uprchlík bude žít z dávek. Jestliže může, ať pracuje a vydělává si. Mnohé to možná ve chvíli, kdy takový přístup uplatníme, přiměje vrátit se zpátky,“ sdělil senátor Čunek. Připustil, že o rozdávání pasů Orbánem nemá dostatek informací a vyjadřovat se chce pouze k tématům, o nichž něco ví.

Během uprchlické vlny našly své využití i tzv. kontejnery. Zkušenosti s nimi z dob, kdy Jiří Čunek jako starosta Vsetína nabídl kontejnerové bydlení Romům, které soud nechal vystěhovat z původního domu, byly využity právě nyní. „Zaznamenal jsem titulky o ‚čunkodomcích‘ (tak se kontejnerovému bydlení začalo přezdívat, pozn. red.) a byl jsem asi první, kdo je rychle a nouzově použil pro ubytování většinově nepřizpůsobivé komunity cikánů, kteří tady vyplenili několik domů. A proto, abychom je nevyhodili, ačkoliv jsme měli rozhodnutí soudu a nic jsme jim dát nemuseli, jsme je ubytovali. Ale musím říci, že se to povedlo, protože tamní podmínky dodržují a to modulární bydlení se ukázalo jako dobré. Funguje už 16 let a jedná se zřejmě o jediný projekt v Evropské unii tohoto velkého rozměru, který funguje,“ poukázal senátor Čunek. Znovu zdůraznil, že je zapotřebí válečné uprchlíky zaměstnat. Připomněl volná pracovní místa, od zubařů přes kuchaře až po dělníky všech profesí.