Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek popsal v rozhovoru pro Aktuálně.cz, jak se ho snažil získat Babiš pro spolupráci: „Je rok 2004, střecha hotelu Aria, kde mi Andrej Babiš řekl, že si vybrali tři mladé nadějné politiky, každého z jiné strany: Stanislava Grosse (ČSSD), Ivana Langera (ODS) a mě. A že stojí o spolupráci. Že bude kompenzovat politickou kariéru s tím, že politická rozhodnutí ve prospěch Agrofertu jsou samozřejmostí.“ Kalousek ho tehdy, jak uvedl pro zmiňovaný server, poslal do háje. Babiš celou interpretaci odmítá. Lze někomu z nich věřit?

Pro mě je „svatá válka“ mezi Kalouskem a Babišem kuriózní. Domnívám se, že jeden z nich je za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet, jak se říká v jednom lidovém rčení. To jsou pro mě osoby stejně nepřijatelné a z velice podobných, nebo dokonce identických důvodů: pro jejich bezskrupulóznost chování podle hesla, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. U rozhovoru mezi pány Kalouskem a Babišem jsem nebyl, takže to nemohu dosvědčit ani jednomu.

Je to zajímavá shoda náhod. Byl jsem přibližně před deseti dny v internetové televizi Xavera Veselého, která se jmenuje xtv, takže každý si to může pustit. Najděte to, ať je zřetelné, že jen odkazuji na to, co už jsem říkal. A to, že Andrej Babiš není nový účastník politické scény, protože už v roce 1998, to znamená před 19 lety, jsem z jeho úst, opakuji z jeho úst, ne že mi to říkal někdo třetí… Ale Andrej Babiš tehdy řekl, že má „svojich ľudí v politike“, a odvážím se jmenovat. Jsem si tím jménem naprosto jist, že on tehdy řekl, že pro něho pracuje Stanislav Gross. Těch jmen tehdy řekl více. Těmi ostatními jmény, je to devatenáct let, si nejsem tak jistý, abych dnes uváděl, že to byl ten nebo onen, ale tehdy těch jmen uvedl pět. To vím bezpečně, protože u každého jména uváděl politickou stranu, ve které hájí jeho zájmy. Myslím, že pro ilustrování toho, o co vám jde, je to postačující. Toto já mohu odpřísáhnout, protože si ta slova pamatuji téměř doslovně, protože to tehdy bylo pro mě šokující.

Jak jste zareagoval?

Myslím si, že jsem tehdy říkal něco ve smyslu, že to slyším poprvé v životě, že by nějaký velkopodnikatel měl své lidi v té době ve všech významných politických stranách.