Experti si lámou hlavu nad tím, co útok v Sýrii a odvetný americký úder znamenají, protože americká odveta následovala jen krátce poté, co Washington oznámil, že už netrvá na pádu Asada, a dnes se tentýž Washington vrací ke slovům o tom, že Asad musí skončit. Zazněly reakce, že jde o zlom v americké politice. Nebyl vyloučen další americký úder, naopak Rusko a Írán pohrozily reakcí silou, pokud opět Amerika překročí „červenou linii“. Jak sledujete vy tento vývoj událostí?
Nemyslím si, že jde o zásadní zlom situace na bojišti. Může nakonec jít jen o ojedinělý akt. Šlo z amerického pohledu spíše o symbolický útok, o způsob varování. Americký prezident chtěl akorát dát jasně najevo, že se se Spojenými státy musí v Sýrii opět počítat, že nemá syrský režim volnou ruku. Z tohoto pohledu o zlom možná jde. Stejně tak to byl vzkaz Íránu a Severní Koreji, že Washington na rozdíl od doby, kdy vládl Barack Obama, automaticky nevylučuje použití vojenské síly při zadržování jejich jaderných a raketových ambicí. Donald Trump chce v Damašku, Teheránu a Pchjongjangu znovu získat respekt, což se mu alespoň částečně již díky útoku podařilo. Velmi dobře ví, že tamější diktátoři nerozumějí ničemu jinému než síle.
Milan Syrůček říká, že na pozadí událostí, které sleduje celý svět, mohou probíhat zásadní jednání a vždycky nějaká viditelná silová akce byla náznakem toho, že v zákulisí se děje něco jiného. „Pokud je Trump rozhodnut po šesti letech mlčení Bílého domu znovu navázat na tradici osobních schůzek hlav států obou zemí, akce v Sýrii či kdekoliv jinde, navíc ještě prezentovaná jako odveta, tomu nemůže zabránit,“ uvedl novinářský nestor. Co si o tom myslíte? Může být odveta za chemický útok jen krycím manévrem?
Nemyslím si, že jde o krycí manévr. Jde v zásadě o jednoduchý vzkaz ze strany USA, že nikdo v Sýrii nemá volnou ruku, že Bašár Asad nedostal od Washingtonu žádný bianco šek. Toť vše. To samozřejmě neznamená, že se zastaví veškerá jednání nad jinými tématy.
Zajímavá úvaha zazněla od bezpečnostního experta Lukáše Visingra o tom, že Trump může Putinovi předložit „big deal“ o rozdělení sfér vlivu, v němž se budou respektovat zájmy Ruska na Ukrajině a v Sýrii, třeba s tím, že Ukrajina bude takový neutrální „nárazník“ a sám Bašár Asad odejde do bezpečného exilu. Samozřejmě je však otázka, co za to může Putin nabídnout, respektive co bude Trump žádat pro USA. Co by mohlo být předmětem tohoto obchodu? Co by mohl nabídnout Putin a co Trump? Může to být reálný scénář?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá