Připomínáme si 80. výročí Mnichovské dohody, která byla dohodnuta 29. září 1938 a v jejímž důsledku Československo přišlo o svá pohraniční území. Myslíte, že nás tehdy spojenci, Britové a Francouzi, zradili?

Vzhledem k tomu, že jsme s nimi měli spojenecké smlouvy o něčem, tak jistěže ano.

Dal se tehdy ještě Hitler zarazit ve své rozpínavosti? Kdyby se spojenci chovali jinak... Vždyť to ustupování vůči němu stejně k ničemu nevedlo a rok po Mnichovu napadením Polska začala druhá světová válka...

Německo se postavilo na nohy z peněz bankéřů ve Spojených státech. Pak jim ty peníze odmítli dávat, protože je potřebovali doma. To po tom roce 1933 vyprovokovalo takový nevratný proces a všichni od toho dali ruce pryč. Navíc, všichni znali ten hnědý v uvozovkách bestseller Mein Kampf. Tam si mohli jak v kuchařce přečíst, co svět čeká.

Evidentně si to nepřečetli...

Asi ne. Ale třeba někteří němečtí vědci zavětřili a vzali kramle. Utekli do Spojených států. Zatímco náš Ferdinand Porsche se v roce 1935 rozloučil s československým státním občanstvím a za dva roky z něj byl esesák a velkovážený nacista.

Měli jsme se bránit i sami?

Ne. To je asi jako když jsem se v roce 1957 střetnul na základní škole se svou třídní, fanatičkou, že co se má stát, stane se. No Radkovič, tak vyskoč z okna. Ano, já vím, co se stane, zabiju se. Proč bych to dělal? Takovéhle úvahy jsou scestné.

Jakou roli v tom sehráli při rozbití Československa čeští Němci podle vás? Myslíte, že ve své většině podporovali Hitlera?

Ano. Řeknu vám výsledky voleb, které zpracoval Josef Kunc v „Jablonci pod hákovým křížem“. Bylo jich bohužel devadesát pět procent. Milion dvě stě třicet sedm tisíc z nich za rozbití Československa obdrželo pamětní medaili.

Myslíte, že se k nim první republika špatně chovala, že byla část viny i na naší straně?

Ne. Žádná německá menšina nikde jinde neměla univerzitu jako v Praze, vysoké školy, střední i základní školství. Kdo nám chce toto podsouvat, tak to dělá buď z blbosti, nebo ze zavrženíhodných důvodů.