Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi oznámil, že za prvních pět měsíců letošního roku zemřelo utopením ve Středozemním moři 2 510 uprchlíků. V roce 2015 jich za totéž období zahynulo 1 855. Humanitární organizace zveřejnily fotografii mrtvého jednoročního dítěte, které bylo ze Středozemního moře vyloveno. Argumentují, že Evropa musí uprchlíkům umožnit bezpečnou cestu na tento kontinent. Jak se dá na takový požadavek reagovat?
Nový Vysoký komisař OSN navazuje ve své rétorice na svého předchůdce z UNHCR. Jen nevím, jestli ho ještě některý z klíčových hráčů v migrační Evropě bude poslouchat. Dokonce si nejsem jist, že by měl. Dokola se pět let opakuje to samé a nikam to nevede. Vzpomeňme na tomto místě na italskou operaci Mare Nostrum, která zachránila tisíce životů, nepřinesla však ani za mák skutečného řešení migrační krize ve středním Středomoří. To proto, že nikoho v Itálii netrápilo a netrápí, co se se všemi desítkami tisíc v zásadě ekonomických migrantů v Evropě stalo. Snad s výjimkou jihoitalské mafie. Jih Itálie části z nich poskytl nelegální práci, ale to jen proto, aby spolu s ostatními směřovali na severní italské hranice a přes ně do Francie, Německa, Rakouska či Švédska. Paradoxně právě tato humanita nahrávala pašerákům k dalším ziskům.
Vytvoření humanitárních koridorů je výborná myšlenka v případě, že migrace je spontánní, a to v tomto případě není. Je to pečlivě připravená a operativně důmyslně měněná akce organizovaného zločinu. Navíc posedlost Evropské komise relokacemi brání hledání jakýchkoliv dalších, respektive jakýchkoli skutečných řešení. K těm by nepochybně patřila humanitární víza jako národní instrument, nikoli jako jednotný evropský. Pak by mohla být jediným přehledným a bezpečným regulátorem vstupu lidí v nouzi na území evropských států. Jenže to se evidentně nechce. Pašerácké sítě dokážou velmi obratně manipulovat veřejným míněním. Samozřejmě že jim jde pouze o zisk, a nikoli o osud migrantů. Tragické fotografie vítají. Zaručují ve výsledku odbyt. Jenže nejen UNHCR, ale zejména EK a čelní představitelé Evropy jim na to z různých, převážně zištných důvodů skáčou, takže žádné skutečné řešení nepřichází.
Není to dáno tím, že je Evropa tím vším zaskočena?
Když jsem už před lety říkal, o co ve skutečnosti jde, byl můj názor spíše ojedinělý a nevítaný. Dnes se řekne, že pašeráci vydělali šest miliard dolarů a nic. Evropa je na rozpadnutí, za týden bude o Velkou – a po následném odtržení Irska, až zvítězí Brexit, už malou – Británii slabší, a přesto se jede dál, stejné plané řeči, nic neřešící summity a dohody, povzdechy a morální apely. Navíc je úplně jedno, zdali například v Rakousku nakonec zjistili, že korespondenčním způsobem doručené hlasy v prezidentské volbě na poslední chvíli zvrátily výsledek od jedné katastrofy ke druhé. Tradiční politické strany byly prostě vymazány a situace je katastrofální právě i z pohledu řešení migrace. Rakouská obranná politika, vytrysklá v reakci na Svobodné, zase spadla v reakci na nátlak Německa a Itálie a navíc, se zeleným prezidentem není kam spěchat.
Ten výsledek je prostě perspektivně tragický, protože posílí další extremisticko-populistické nálady, a obdobný čeká celou Evropu. Ona prostě nic řešit nechce, nic neřeší, a tak politická mapa bude přepsána nakonec zcela zásadně. Takže hlavní výzvou pro Evropu bylo, aby zůstala demokratická a silná, aby ctila názory svých občanů, aby vycházela z odkazu svých předků, aby nelhala a neustále hloupě neopakovala, že něco musí, aby zůstala ostrovem bezpečí v rozbouřeném světě, aby nepodlehla zvrhle sebedestrukční, zejména bruselské úřednické mašinérii. Nic z toho neudělala. Jestli si někdo myslí, že až bude polorozpadlá, nebezpečná, extremisticky laděná a absurdně multikulturně neukotvená a rozevlátá, že někomu pomůže, tak se mýlí. Pak už nepomůže nikomu, ani sobě. Vysocí eurokomisaři budou moci prohlašovat cokoli.
Velký počet utopených je dán tím, že počet běženců využívajících středomořskou trasu k cestě do Evropy po uzavření balkánské trasy v posledních několika týdnech i vlivem teplejšího počasí vzrostl. Francouzský ministr vnitra Jean-Yves Le Drian v rozhovoru pro francouzské rádio Europe 1 upozornil, že v Libyi čeká na 800 tisíc uprchlíků, kteří se chtějí dostat do Evropy. Co by s tím měla nebo mohla Evropská unie udělat?
To všechno je pravda a je ostudné, že francouzský ministr vnitra přišel na tak triviální skutečnost tak pozdě. Možná jednou přijde i na to, kolik desítek milionů lidí je připraveno v celé Africe, na Blízkém a Středním východě atd. k odchodu někam, kde nevědí, čí jsou, a přesto jsou ještě dost bohatí a namyšlení, třeba do Evropy. Možná přijde na to, že v Afghánistánu je válka čtyřicet let, takže jejich stěhování do Evropy v posledních letech je důsledkem zejména něčeho jiného než jejich desítky let trvající zoufalá situace. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas zase překvapivě přišel na to, že jsme v Evropě, a tak prohlásil, že Němci zakážou polygamii. Že prý zákon je víc než víra. To jsou ale objevy. Doposud v té bezpečné multikulturní Evropě pod taktovkou Merkelové platilo, že víra je více než zákon? Tato praxe prý nyní, když už je pozdě, skončí a vícenásobné sňatky už se uznávat nebudou. Dokonce prý nebudou už trpět nucené sňatky, tím méně, když se budou týkat nezletilých dívek.
Možná přijde i doba, kdy v Dánsku zjistí, že budou-li každému uprchlíkovi, který projeví zájem – stejně jako Syřan, který přišel předloni se ženou a osmi dětmi a požádal o povolení, aby si přivedl a oficiálně navázal na bezedný sociální systém další dvě manželky a dalších dvanáct dětí a uspěl –, vyplácet dávky na 20 dětí a tři manželky, tak to třeba jednou ze státního rozpočtu neutáhnou. Není třeba zdůrazňovat, že nepracuje, a jelikož je nemocný, dánsky se učit nebude, koneckonců do sociálního systému už zaintegrován je, tak jakápak další integrace. Evropští politici si z nás prostě dělají blázny. Zásadně měří dvojím metrem. Jsou permanentně překvapení z dopadů svých vlastních nesmyslných rozhodnutí a hlavně činí Evropu stále méně a méně bezpečnou a na světovém kolbišti stále méně a méně významnou a konkurenceschopnou.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník