Degenerujeme a pokud se neprobudíme, jsme na nejlepší cestě k zániku, varuje europoslanec Zdechovský

14.10.2016 16:11 | Zprávy

ROZHOVOR „Současná bohatá Evropa si myslí, že nemusí rodit děti a bere si lidi z třetích, převážně muslimských zemí na práci, kterou se jim nechce dělat... Řada Evropanů prostě vůbec nechápe, co má být cílem jejich života a rodina se stává pro mnoho mladých lidí sprostým slovem. Současný výzkum a experimenty v oblasti reprodukční medicíny často vedou k naší postupné degeneraci a pokud se včas neprobudíme, jsme na nejlepší cestě k zániku,“ varuje europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Degenerujeme a pokud se neprobudíme, jsme na nejlepší cestě k zániku, varuje europoslanec Zdechovský
Foto: red
Popisek: Europoslanec Tomáš Zdechovský

Rakouský kardinál Christoph Schönborn pronesl varování při příležitosti křesťanského svátku Jména Panny Marie, který je připomínkou a vděkem za vítězství nad Turky v bitvě o Vídeň před 333 lety. Podle informací z vídeňské arcidiecéze kardinál řekl: „Dojde k islámskému dobytí Evropy? Mnoho muslimů po tom touží a tvrdí, že s Evropou je konec.“ Kardinál Schönborn požádal Boha o smilování nad Evropou a jejími obyvateli, kteří podle něj jsou „v nebezpečí zániku křesťanského dědictví“. Souhlasíte s ním? Je „saracén“ opět hrozbou?

Současná bohatá Evropa si myslí, že nemusí rodit děti a bere si lidi z třetích, převážně muslimských zemí na práci, kterou se jim nechce dělat – zahradníky, řidiče, dělníky, zdravotní sestry. Řada Evropanů prostě vůbec nechápe, co má být cílem jejich života a rodina se stává pro mnoho mladých lidí sprostým slovem. Současný výzkum a experimenty v oblasti reprodukční medicíny často vedou k naší postupné degeneraci a pokud se včas neprobudíme, jsme na nejlepší cestě k zániku. Prostě děti nikdy čáp nosit nebude a k jejich stvoření a především výchově jsou potřeba dva rodiče.

Co říkáte výsledkům posledních zemských voleb v Německu a tomu, jak se k nim staví Angela Merkelová?

Sleduji německou politiku přes dvacet let a pamatuji si generaci silných zemských lídrů CDU a CSU například v letech 2006–2013. Ale doba se bohužel změnila. Německá CDU prochází určitou generační krizí, kterou známe i před několika lety v KDU-ČSL. Chybějí jí výrazní lídři a lídryně v řadě spolkových zemích ve věku 30–50 let. Proto zemské výsledky CDU nelze v žádném případě pouze interpretovat jako reakci na politiku Angely Merkelové, ale i na to, co se děje v celé CDU. V řadě států bývalého východního Německa se strach z nekontrolované imigrace na výsledku zčásti podepsal, podobně jako se podepsal a podepíše i v Česku při krajských a parlamentních volbách v příštím roce. Jinak i Angela Merkelová bude muset svou politiku změnit a uvidíte, že jí s blížícími se volbami na podzim 2017 i změní.

Někteří evropští politici začínají brát částečně zpátečku a – tu více, tu méně – začínají vystupovat proti migraci.Také hovoří o tom, že je třeba otevřeněji komunikovat s občany a brát na ně více zřetel. Viz například poslední neformální summit EU v Bratislavě. Co je k tomu vede? To zázračně prozřeli, nebo se bojí lidí?

Pamatuji si, jak ještě před rokem byla v Evropském parlamentu úplně jiná atmosféra. Jak státy střední a východní Evropy byly předmětem výtek například šéfa liberálů Guy Verhofstadta, který najednou úplně otočil a říkal, že náš postup byl racionální. Prostě ne státy východní a střední Evropy, ale té západní tehdy vůbec nepochopily situaci. A nyní po mnoha porážkách mění rétoriku. To se občas stává. Důležité je, zda si z toho vezmou poučení.

Ale změní se podle vás něco v migrační politice Evropské unie i v jiných oblastech? Je vůbec EU schopná nějaké sebereflexe a zásadní změny k lepšímu? Lidé důvěřují EU stále méně, přesto Brusel a Berlín volají po větší centralizaci a vytvoření evropské armády... A směrnice, nařízení, předpisy, kvóty, výhrůžky pokutami za nepřijetí uprchlíků chrlí dál...

Politiky máme takové, jaké si zasloužíme. Brusel i Berlín reprezentují také voliče. A já vždy každému říkám, že je nutné opravdu volit lidi, kteří už mají něco za sebou a jsou předvídatelní. Velká politika hodně lidí změní. Řada lidí začne toužit po Nobelových cenách a chovat se proti rozumu. Osobně věřím, že je EU reformovatelná a udělám maximum pro to, aby k tomu došlo. Jinak často se v České republice píše o hloupostech, které nějaký politik navrhne. Málokdy se tady ale píše o tom, že 99 procent takových nesmyslů nikdy neprojde.

A myslíte si, že evropským elitám lidé tuto, zatím jen verbální, změnu postoje uvěří? Může se vůbec současná částečně zdiskreditovaná „elita“ typu Junckera, Schulze, Merkelové, Hollanda... zachránit? Nenahradí je spíš „populisté“ typu Le Penové, Hofera...? Nebo někdo jiný?

Politici jako Marine Le Penová nebo Nigel Farage nikdy nenabídnou a nebudou nabízet žádné řešení. Oni nikdy nepracovali a pracovat nebudou. Dokážou jen kritizovat. Podle mě, když dostanou funkci, tak jsou v ní naprosto ztracení. Vidíme to na britském ministru zahraničí Borisi Johnsonovi, který působí jako slon v porcelánu. V EU se rodí řada nových politických elit, které působí velmi dobře a mají výborné předpoklady být lídry. Například Manfred Weber na straně evropských lidovců, Ska Keller u zelených nebo někteří mladí socialisté z Itálie či Španělska. To jsou lidé, kteří v budoucnu významně ovlivní směřování EU. Ještě bych rád poznamenal, že je skutečně velký rozdíl mezi lidmi jako Le Penová versus rakouský prezidentský kandidát Hofer. On je pragmatik. Velmi zkušený a pracovitý politik, který se nebojí jít proti proudu. A velký pragmatik. To v případě Le Penové říct nemohu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…