Někteří lidé mají tendenci dnešní uprchlíky ze Středního východu a Afriky přirovnávat k emigrantům, ať už politickým či ekonomickým, z totalitního Československa. Co si o tom myslíte?

Je to totéž úplně jinak.

Vám se ženou z Československa povolili vyjet, ale už ne se vrátit. V Rakousku jste měl přeci jen už určité zastání, zázemí. Jak přemýšlíte o dnešních uprchlících na březích Řecka, Itálie či v Calais?

S pochopením.

Slyšel jsem asi třicet řešení současného přílivu uprchlíků do Evropy. Zhruba stejně, kolik dostal Jidáš stříbrných za zradu Ježíše. Některé byly celkem moudré, jiné zcela retardované. Máte nějaké vlastní reálné řešení, které by věci opravdu dokázalo obrátit k lepšímu?

Nemám.

Dojde ke střetu civilizací, jak to předpokládal dnes často citovaný Samuel Huntington? Varoval, že se euroatlantická civilizace střetne buď s islámskou či konfuciánskou civilizací. U obou je to reálné, byť podněty ke střetu jsou odlišné. Na jedné straně stojí náboženství a tradice, na druhé ekonomická síla. Který střet podle vás přijde dříve?

Nevím.

Téma radikalizace a nadvlády islámu hýbe i literaturou. Francouzský spisovatel Michel Houellebecq vydal kupodivu svou knihu Podrobení, kde píše mimo jiné o tom, jak se v nedaleké budoucnosti moci ve Francii ujímá muslimský prezident, v den útoku na Charlie Hebdo. Nedávno vyšla Luďku Frýbortovi kniha Pod znamením půlměsíce. Už dříve o tom psali autoři sci-fi. Znáte některá tato díla?
 
Neznám.

Našel jste v tématu také inspiraci a napsal něco?

Napsal: Konec velkých prázdnin, To byl můj život?, Cizinec a krásná paní.

Proč mají apokalyptická či hororová témata dnes vzrůstající popularitu?

Nečtu to.

Neztratil v těchto temných myšlenkách, které se mohou převrátit v činy, homo sapiens sapiens pud sebezáchovy?

Já ne.

Jste věčný životní optimista. Nedochází vám s podobnými myšlenkami či jen kvůli podobným otázkám optimismus?

Ne.