Zhruba před měsícem vás hnutí ANO v čele své kandidátky do podzimních magistrátních voleb v Praze nahradilo byznysmenem Petrem Stuchlíkem. Jak tento fakt s odstupem času reflektujete?

Na to se nedá odpovědět jinak, než že bychom měli žít dneškem. Včerejšek už byl a zítřek nevíme, jestli vůbec bude. Takže tímto mottem já se řídím a už se k němu nevracím ani veřejně, ani osobně. Původně jsem na kandidátce po takové změně na poslední chvíli ani být nechtěl. K tomu na kandidátce zůstat mě nakonec přesvědčili lidé kolem mě, které znám deset, dvacet let. Prásknout v té chvíli dveřmi a odejít by mohlo být vykládáno jako uražená ješitnost.

Tématem volební kampaně je dostupnost bydlení. Chytají se toho politici. Nabízejí zjednodušení povolovacího řízení tak, aby se stavělo více. Někteří rovněž slibují výstavbu městských bytů z veřejných peněz. Jak se na to díváte vy?

Nejdříve bych vyjmenoval možné problémy, které ženou ceny nemovitostí i nájemného neúměrně nahoru. Prvním problémem je, že Praha má největší ochranné pásmo (jasně vymezené území, ve kterém je zakázána jakkákoliv jiná činnost, než pro kterou byl prostor vymezen, pozn. redaktora) v poměru ke své velikosti na světě, které v některých místech zasahuje až téměř na hranici města. Druhým problémem je složitá stavební legislativa. Výsledkem toho je, že průměrná stavba většího obytného komplexu tady trvá nějakých 13 let, což je samozřejmě nepřijatelné. Třetím problémem je pak aktivismus pronikající do politiky. Aktivisté vlezli do politiky a zapomněli, že se musí řídit nějakými pravidly, že to už není ten bezbřehý aktivismus, kdy se někde připoutám ke stromu a protestuji. Čtvrtým problémem je fragmentace Prahy. Praha je obec, kraj a je zároveň i městem, kde je 57 dalších malých městeček, což jsou ty městské částí. Celá řada projektů je tak komplikovaná,  protože si přehazují horký brambor městská část s magistrátem, nebo dvě městské části a podobně

Možné řešení?