Řada lidí v minulosti tvrdila, že s vlnou imigrantů do Evropy nepřicházejí bojovníci Islámského státu, protože ti mají prostředky na to, aby sem přišli méně komplikovanou, pohodlnější cestou. Neukazuje se, že to byl mylný odhad?

To je totální nesmysl. V Islámském státě nebo jiných radikálních islámských organizacích by museli být úplní hlupáci, aby takové možnosti nevyužili. Byla to spíš prohlášení zaměřená na uklidnění veřejnosti, ale vidíte, že časem se stejně ukázalo, že tam tito lidé byli. Navíc útoky v Paříži a Bruselu přímo souvisely s imigranty, kteří přišli s migrační vlnou. Taková tvrzení proto nejsou v souladu s realitou.

Ukazuje se, že útočníky jsou mnohdy labilní nebo psychicky narušení jedinci. Někdo tvrdí, že jsou všichni džihádisté psychicky narušení, když jsou ochotni zabíjet nevinné. Co si o tom myslíte?

Když se podíváte na sérii útoků v poslední době, můžete najít dva typy motivací. Tou první je ideologie, kvůli níž byl spáchán útok v Paříži, tou druhou je frustrace a následně frustrovaní jedinci. Jde o lidi, kteří přicházejí do cizího neznámého prostředí, kde nebylo splněno jejich očekávání a kteří se dostávají víceméně do konfliktu s většinovou společností. Dochází u nich k neuspokojení potřeb a posléze k jejich radikalizaci. A právě nebezpečí obrovské migrační vlny spočívá v tom, že je to prostá zásobárna lidí, kteří tímto procesem frustrace mohou projít a pravděpodobně projdou. A mohou to řešit prostřednictvím násilí. Neříkám, že to udělají všichni, to určitě ne, ale i kdyby se to týkalo pouze jednoho procenta, představuje to vysoké bezpečnostní riziko.

Nejsou tito frustrovaní lidé také vhodným objektem pro různé radikální imámy a naháněče Islámského státu, kteří hledají útočníky pro teroristické činy v Evropě?

Přesně tak.

Nebude frustrovaných imigrantů přibývat, když nebudou dostávat azyl, jako to bylo v posledním případě násilného útoku v Německu? Nebo když sice dostanou azyl, ale nezískají hned dům, dobře placenou práci, jak mnozí z nich po příchodu do Evropy nereálně očekávali?

Je to tak. Byl bych ale byl nerad, aby podobná argumentace vyústila v xenofobii. Jde spíš o racionální hodnocení situace a zvážení možností řešení, zejména na politické úrovni. Je fakt, že zázračný recept asi neexistuje. Přijímá se řada opatření, která jsou účinná pouze částečně. Balkánskou migrační cestu se sice podařilo omezit, ale na jihu Evropy příliv imigrantů do Evropy stále intenzivně pokračuje.

Existují odhady, že v Německu a po celé Evropě se pohybují desítky, možná stovky tisíc lidí, kteří buď azyl nezískali, nebo se rozptýlili v muslimské komunitě hned po příchodu do Evropy. Není to velká potenciální hrozba?

Právě u těch obtížně identifikovatelných lidí je pravděpodobnost rizika relativně vysoká. Myslím, že konkrétně Němci, stejně jako Francouzi mají velice dobrá bezpečnostní opatření, ale víte, že bezpečnostní složky nemohou pomocí klasických bezpečnostních opatření takové množství lidí, kteří jsou potencionálně rizikoví, nějakým způsobem kontrolovat. Na to nemají kapacity. Takže pravděpodobnost násilných projevů s pokračující migrační vlnou roste.

Stále existuje také problém s vracením běženců, kteří nezískají v Evropě azyl. To byl vlastně i poslední případ útočníka, který, byť nedostal před rokem azyl v Německu, stejně v zemi dál zůstal. Dá se nějak řešit problém s vracením migrantů?

Je problém, že v Evropě platí zásada, že imigranty není možné vracet do oblastí, kde jim hrozí riziko, vězení nebo smrt. A vzhledem k tomu, že lidé, kteří přicházejí z těchto krizových oblastí, nemají v mnoha případech žádné doklady nebo mají několik různých identit, je v mnoha případech těžké jejich navrácení realizovat. A pokud nemůžete prokázat něčí identitu, nemůžete si ověřit jeho minulost, asi nemá smysl ho přijímat. To je takové základní kritérium.

Dalším podstatným aspektem je komplikovaný a dlouhý byrokratický proces azylového řízení. Je to opět otázka kapacit a bude trvat dlouhou dobu a bude stát hodně peněz, než tuto situaci dostane Evropská unie nějakým způsobem pod kontrolu. Takže okamžité řešení neexistuje, nemůžete poslat člověka třeba zpátky do Libye, kde mu hrozí trest smrti. To není možné. Takže tito lidé zůstávají v evropských zemích, i když nedostanou azyl, ale jejich sociální a ekonomická pozice je velice slabá, proto dochází k jejich frustraci.

Nepodcenili politici a bezpečnostní složky riziko toho, co se děje v mešitách i muslimských školách, kde dochází k islamizaci a radikalizaci v Evropě žijících muslimů? Místo aby se imigranti a jejich děti integrovali do většinové společnosti, separují se v uzavřených komunitách a neidentifikují se s kulturou a pravidly země, v níž žijí.

V tom je skutečně prvek nebezpečí, protože dochází k vytváření uzavřených komunit, které se vymezují vůči většinové společnosti. V tom vidím základní problém. Aktivity v mešitách i jiných oblastech mohou v tomto procesu hrát pozitivní i negativní roli.

Někteří lidé dnes volají po zákazu mešit i muslimských škol. Bylo by to podle vás řešení? Není třeba mít jejich činnost alespoň pod kontrolou?

Když je zakážete, nic tím nevyřešíte, ale určitá míra kontroly a spolupráce by měla existovat a je podle mého soudu nutná. Islámská komunita je v tomto kontextu docela výjimečná. Je daleko uzavřenější než jiné menšinové komunity a má menší schopnost integrace do většinové společnosti. Je to problém.

Česká společnost se v Evropě podle průzkumů nejvíc brání přílivu imigrantů. Někteří politici, a nejen ti méně významní jako Okamura nebo Konvička, ale třeba i prezident Miloš Zeman vystupují proti islámu a imigrantům a varují před terorismem. Myslíte si, že se i Česko stane cílem útoku islámských teroristů, že k tomu dřív či později dojde?

Myslím, že je to pouze otázka času. Není tedy otázka, jestli ano, ale kdy. Když se podíváte na dnešní dějiště útoků, je to Německo, Francie, Itálie a další země, ale vlna násilí se pomalu, ale jistě přibližuje k našim hranicím a bude postupovat na východ a na jih. Dá se očekávat, že dřív nebo později k tomu prostě dojde. Máme štěstí, že Česká republika nemá takový význam z hlediska propagandy jako Německo nebo Francie, takže nás to zatím chrání. Chrání nás také náš menší ekonomický potenciál, který sem nepřitahuje takový počet lidí, ale to nemusí trvat do nekonečna.

Ale není boj proti islámským teroristům pro českou policii a další bezpečnostní složky jednodušší než v západoevropských zemích díky tomu, že u nás nežije tak početná muslimská komunita, ve které případný terorista najde zázemí a kde se při přípravě útoku „ztratí“?

V České republice se udává počet islámské komunity zhruba asi na dvacet tisíc osob. Za několik posledních let se zvýšil téměř na dvojnásobnou úroveň. Ale máte pravdu v tom, že v České republice je islámská komunita relativně malá a bezproblémová. Ze sociologického hlediska však může existovat korelace mezi velikostí minority a možnými riziky. Pravděpodobnost výskytu radikálů se zvyšuje. Před několika lety v Německu probíhal výzkum právě v této souvislosti a ukázalo se, že pokud minoritní komunita přesáhne určitý poměr směrem k většinové společnosti, začíná intenzivně prosazovat vlastní požadavky. Nejdříve jsou to nároky sociální, kulturní, ekonomické a pak politické. To je v pořádku, pokud jsou tyto požadavky prosazovány legálními metodami a prostředky. Pokud jsou však používány bomby, mění to výrazně společenské klima a hodnoty. V této situaci však Česká republika díky Bohu zatím není.

Jak se díváte na to, že by Česká republika měla vzít na základě povinných kvót větší množství azylantů a tím dobrovolně zvýšit bezpečnostní riziko, které – jak říkáte – roste přímo úměrně s vyšším počtem imigrantů?

Bylo by to krásné, bylo by to spravedlivé, ale měli by to vysvětlit těm lidem, kteří sem přicházejí, protože oni sem prostě nechtějí. I když je sem na základě kvót dostanete, je otázka času, kdy budou putovat dál na západ do Německa, do Británie, do Švédska. Koneckonců Iráčané, kteří sem před časem přicestovali za velkého ohlasu médií, jsou toho dokladem. V průběhu několika málo týdnů se vraceli z Německa. Je otázka, kde ti lidé chtějí žít. Mezi tyto cílové země Česká republika zatím nepatří.

Říkal jste, že politici by měli začít víc uvažovat o různých opatřeních v souvislosti s migrační krizí. Jaká bezpečnostní opatření mohou být účinná, když řada odborníků upozorňuje na to, že odhalení třeba v případě útoků osamělých vlků, kterých přibývá, je velmi těžké?

To je pravda. První prostředek, který přichází v úvahu, je dobře formulovaná migrační a azylová politika a z ní vycházející opatření a postupy umožňující identifikaci imigrantů i s nimi souvisejících rizik. Řada imigrantů nemá žádné doklady a z udávaných zemí původu nedostanete žádné informace. Někteří vykazují i několik totožností, které není možné ověřit. Jedna věc je tedy zpřísnění a sjednocení podmínek přijímání imigrantů a prokázání totožnosti by asi mělo být základním předpokladem.

Další opatření by měla probíhat v oblasti sociální integrace. Je to otázka vzdělání, otázka kvalifikace, otázka zaměstnávání, atd. To jsou nejzákladnější věci, které člověk potřebuje ke kvalitnímu životu.

Z bezpečnostního hlediska je důležitá především činnost zpravodajských služeb, jejich spolupráce a výměna informací. Podstatné je rovněž udržování pozitivního PR mezi bezpečnostními složkami a veřejností. Určitě by se našly další body, které by bylo možné řešit. Jedná se o komplex opatření, který je velice rozsáhlý a komplikovaný. Jeho realizace může pravděpodobnost výskytu mimořádné události snížit, ale v žádném případě ji nemůže zcela vyloučit.

Druhou stranou mince je fakt, že naše země, stejně jako celá stárnoucí Evropa přistěhovalce potřebuje, protože dlouhodobě nedosahuje potřebné úrovně demografické reprodukce, a tito přistěhovalci mohou sehrát pozitivní roli v sociální i ekonomické oblasti. Jde tedy o nalezení rovnováhy mezi migrací a riziky, která s ní souvisí.

V této souvislosti se také objevuje otázka, co se děje v Turecku, s nímž má Evropská unie dohodu o vracení imigrantů. Dnes se ukazuje, že Turecko není stabilní zemí. Myslíte si, že Turecko bude schopno tuto dohodu dodržet? A pokud ne, neohrozí to ještě víc bezpečnost v Evropě?

To je otázka. Myslím, že Turecko této situace spíš využije a bude chtít další finanční prostředky a výhody. Evropa a Evropská unie se dívá při řešení tohoto problému na Turecko jako na nezastupitelného partnera. Ale Turecko je v současné době nestabilní a není jasná ani jeho politická a ideologická orientace. Není jasné, kam se Turecko ubírá, takže si nejsem jistý, zda dohody budou dodrženy. Zatím Evropská unie i NATO vyvíjejí snahy, které mají vést k zajištění spolupráce v oblasti imigrační politiky, bezpečnostní politiky i v oblasti vojenské.

Jedním z požadavků Turecka je bezvízový styk s Evropskou unií. K čemu by to za této situace mohlo vést?

Já to vidím jako riziko. Splněním tohoto požadavku by se prakticky otevřela cesta do Evropy všem možným radikálům, které si umíte představit, ani by pro to nemuseli hnout prstem. Turecko je z mého pohledu problematickou zemí, a kdyby k něčemu takovému došlo, důsledky v bezpečnostní oblasti by byly patrně velmi negativní.