Ve hře je odvolání Luboše Xavera Veselého z Rady ČT, do které byl zvolen teprve minulý měsíc. Veselý se v jednom ze svých streamů věnoval výrokům, které na jeho adresu zaznívají od lidí ze Šafrova serveru Forum24. „Zrůdy Šafr a Hovorková jezdí dokonce na školy nafukovat vašim dětem hlavy, ještě z nich neblejete? Jděte prosím demonstrovat,“ vybízel Xaver diváky k občanské aktivitě proti hlavním tvářím stojícími za Forem24. Je takové vyjadřování v pořádku?

Nemám rád otázku „zda je něco takového v pořádku“. V ČR platí zákony. Ne něčí subjektivní „pořádky“. Takže jediné, co hraje roli, je jejich porušení. Případně pak i hrubě neetické či neprofesionální jednání dle kodexu dané instituce. Ale vzhledem k tomu, že se v případech Lang, Novotný nebo Šarapatka nestalo vůbec nic, nevidím důvod, aby se dělo zde. Xaver se vyjádřil hrubě, ale měřme všem stejným metrem. Forum24 dostalo reakci na úrovni, na jaké se samo pohybuje. Nenechme si určovat morálku skupinou lidí, která ji chápe záměrně selektivně.

„Volba členů Rady ČT v režii ANO byla opravdu tou poslední kapkou,“ uvedl europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) již krátce po hlasování. Pochlubil se také, že „nese dobré zprávy“. Na jeho podnět se totiž průběhem volby budou zabývat v Bruselu. Jde o legitimní upozorňování na možné porušení demokratických principů, nebo je to bonzování?

Newspeakem to první. Fakticky to druhé. Napadlo někoho, když jsme do EU vstupovali, že za pár let budeme v této pozici? Že budeme muset obhajovat, jaké zástupce jsme si demokraticky zvolili? A poslouchat, jak jsme nepokrokoví, když to nejsou ti „správní“? To, že se znovu etablovalo udávání, je jen důsledek. Příčinou je sílící nesvoboda. Ta už dosáhla takové míry, že se tyhle praktiky zase vyplácejí. Jediné, co s tím každý může dělat, je tato udání ignorovat. Ale od liberálně aktivistické EU už takový nadhled nečekám.

V čem, podle vás, může spočívat ohrožení svobody ČT?

V její „privatizaci“ názorově spřízněnou skupinou redaktorů a vedoucích pracovníků. Jsou zde známé kontakty na konkrétní média, politické strany, včetně několika příbuzenských vazeb. Takže tak trošku mediální chobotnice, prorostlá až do sociálních sítí. Sledujte třeba činnost různých anonymních „influencerů“ a „vtipných“ falešných účtů na Twitteru. A jejich trvalou přízeň u známých mediálních jmen.

Na rozdíl od mafie skutečné ale tato získává prostředky legálně, ve formě koncesionářského desátku. Jiná média si na svůj propagandistický aktivismus musí vydělat, což se sice zpravidla nedaří, ale pak mohou přijít dotace z privátní či korporátní sféry. Zde jsme těmi sponzory přímo my. Nedobrovolně, dlouhodobě a povinně. Za něco platíme, ale bez možnosti kontroly.

Vzpomeňte si, jak dopadla pětisetstránková stížnost Petra Pražáka. Pokud se do rady ČT dostali její dlouhodobí kritici, tak zde máme po letech konečně zastoupení a zastání. Jestli je tím něco ohroženo, pak leda zavedené pořádky této instituce.