Proč jste založil Platformu zákonodárců na obranu evropské kultury a jejích hodnot?

Těch důvodů je hodně. V první řadě silně vnímám co se děje ve Francii, Německu, Švédsku a dalších zemích západní Evropy. No-go zóny, sebevražedné i úkladné atentáty, naprostý rozklad právního státu, kdy se přehlížejí „vraždy ze cti“, mnohoženství, pedofilie… A kde se na straně druhé trestá zjevná pravda. Ke zformování Platformy mě vedla do jisté míry nepochopitelná netečnost  některých poslanců. Jejich argument – migrace sice je hrozba, ale nás se zatím netýká... Zatím, ale co až například přijetí společné vízové politiky a společné sociální politiky učiní z České republiky pro migranty zajímavou cílovou destinaci? Tím pádem bude víc než zajímavé pobírat ve stejné výši sociální dávky jako v Německu či ve Švédsku a žít si za ně v levném Česku. Jako posledně jmenovanou bych uvedl situaci v politických klubech Poslanecké sněmovny. Skoro v každém tvoří většinu odpůrci migrace a postupné islamizace. O to silnější je hlas „otevřených náručí“...

Jaký má  Platforma účel a náplň?

Rozhodně nejde o pokus založit nějakou frakci anebo  novou politickou stranu. Tady musím – dnes už snad po desáté – uklidnit stranické sekretariáty. Jedná se o NÁZOROVOU platformu. Tedy spojuje nás pouze obava ze šíření radikálního islámu i dalších vyznání a kultů. Až se dá do pohybu vyhladovělá a žíznivá Afrika, můžeme čelit doslovné agresi například animismu, primitivních forem naprosto nám neznámých představ o životě a uspořádání společenských vztahů. Platforma si vzala za své seznamovat poslance s těmito riziky. Má výrazně edukativní charakter. Formou konferencí, seminářů, besed s odborníky, zprostředkování informací, které česká mainstreamová média nepřinášejí, chce vytvářet názor, který budou zákonodárci přenášet do svých klubů. Teprve tam se budou tvořit politická rozhodnutí.

Zmíníte nějaké konkrétní projekty či „kauzy“, kterým se budete věnovat?

Chceme zastavit přijímání uprchlíků na naše území. To znamená – odmítnout smlouvu z 18. března, kterou uzavřela EU s Tureckem. Je pro Evropu nevýhodná. Pro osvěžení – budeme kšeftovat s lidmi. My do Turecka dodáme nelegální migranty, kteří pronikli na naše území a Turecko nám za každého z nich dodá syrského uprchlíka ze svých utečeneckých táborů. Sílící velmoc na Bosporu chce vedle toho od Evropy zrušení vízové povinnosti. To by nebyla jenom otevřená náruč, ale dveře i okna dokořán. Jako závdavek chce Turecko tři miliardy eur. Zatím. My bychom chtěli otázku vypovězení této smlouvy zařadit na nejbližší zasedání Poslanecké sněmovny. Ke smlouvě EU s Tureckem nás připojil český premiér. Ukázalo se, že podle některých legislativních výkladů na to má právo. My mu chceme tohle právo omezit tím, že bude povinen hájit předem své pozice před poslanci. Ti mu mandát schválí, anebo ne, hlasováním.

Dál jsme diskutovali o možnosti uhájit kulturu, tradice a dosavadní životní styl ve středoevropském prostoru, zatím poměrně nezatíženém jinými vlivy. Cestu k tomu vidíme v posílení pozice V4, rozšířené o Slovinsko, Rakousko i některou z pobaltských zemí.

Chceme legislativními opatřeními zajistit důslednější kontrolu nad kázáními v mešitách, a další by neměly vznikat. Rovněž chceme, aby stát měl pod kontrolou toky peněz, které do Evropy jdou z bohatých muslimských zemí...

Na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny znovu otevřeme otázku správného pojmenování masakrů osmanského Turecka na arménské menšině. Budeme téměř poslední civilizovanou zemí, která ještě neposlala jasný vzkaz – ano, byla to genocida. Proč vzpomínat sto let staré události? Genocida totiž často zmutuje a často potom přichází – recidiva...