Profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar v rozhovoru pro deník E15 uvedl, že pokud se koronavirová pandemie nevymkne neočekávaně z rukou, měl by už během dvou až tří čtvrtletí přijít hospodářský růst založený na proočkování velké části světového obyvatelstva. Sdílíte jeho optimismus a souhlasila byste s ním, že lepší předpoklady k rychlému pokrizovému oživení mají Spojené státy než Evropa, protože EU není ve svém počínání jednotná a při situaci, jako je pandemie, je potřeba přijímat sjednocující opatření, v čemž ale Evropa zvláště po ekonomické stránce pokulhává?

Souhlasit se dá s tvrzením, že mnohem lepší výchozí situaci k růstu mají USA. Ale nikoliv proto, že by Evropa „nebyla jednotná“, ale proto, že Evropa je přeregulovaná. Evropa tak moc tlačila s regulacemi na pilu, až do značné míry vygumovala projevy recese v podobě vzrůstu míry nezaměstnanosti, poklesu maloobchodních tržeb a tak dál. Důsledkem je redistribuce zdrojů od efektivních výrobců k těm, kdo byli vládou označeni za „potřebné“. A naprosto nutným a nevyhnutelným důsledkem takového popleteného přístupu je dlouhodobé snížení ekonomického potenciálu.

Takže Evropa nyní ztratila konkurenceschopnost a nenastartuje žádný rozumný růst; v nejlepším případě půjde o plazení se těsně nad úrovní dlouhodobé stagnace. Všichni budou brblat a skuhrat, že se jim nedaří jako kdysi, a že „potřebují“, aby jim stát pomohl. A tím dojde k zacyklení a bude se přerozdělovat čím dál víc a pořád víc se bude podporovat mýtus „potřebnosti“ na úkor spravedlnosti. Evropa tím bude čím dál víc ztrácet schopnost nastartovat skutečný dravý hospodářský růst.

Na čtvrteční večer si premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová sezvali předsedy stran a poslaneckých klubů s cílem přesvědčit někoho z nich pro páteční podporu státního rozpočtu na příští rok, protože hlasy ANO a ČSSD na schválení nestačily. Nakonec jim pomohl ústupek KSČM. Bylo horší schválit rozpočet se schodkem 320 miliard korun, který ovšem nezahrnuje druhou vlnu pandemie koronaviru a daňový balíček, nebo po jeho neschválení hospodařit v rozpočtovém provizoriu, v němž každá instituce dostane na výdaje každý měsíc pouze 1/12 toho, co utratila v roce 2020, a které ochromí hlavně investice státu?

Víte, ta formulace, kterou stát zvolil, aby působil na city poslanců i veřejnosti, je velmi vypečená. Povšimněte si: Stát pláče, že v případě rozpočtového provizoria „každá instituce dostane na výdaje každý měsíc pouze 1/12 toho, co utratila v roce 2020“. No jo, ale když vezmeme v úvahu, že letos pravděpodobně skončí státní rozpočet s půlbilionovým schodkem, tedy že výdaje státu byly enormní, jak si může dovolit nějaká státní instituce lamentovat, že by mohla mít k dispozici málo peněz? Všímáte si, jak je tato formulace manipulativní?

Jistě, můžete namítnout, že největší část výdajů rozpočtu nešla letos státním institucím, ale na všelijaké protikoronavirové balíčky třeba lidem, kteří seděli doma a nepracovali – ale i tak nelze popřít, že výdaje rozpočtu byly enormní. Nezdá se vám náhodou neuvěřitelně manipulativní, že stát se dožaduje bianko šeku k navýšení útrat, namísto toho, aby v tomto okamžiku rozvratu veřejných financí víc šetřil?