V plném proudu je referendum mezi sociálními demokraty o vstupu jejich strany do vládní koalice s hnutím ANO. Krátce po říjnových volbách jste prohlásil, že jejich největší nespravedlností je výsledek ČSSD, protože takový si tato strana opravdu nezasloužila. Teď stojí možná před klíčovým rozhodnutím o své budoucnosti: jít do vlády s hnutím ANO, nebo nejít. O čem ta volba mezi řadovými straníky je a který z těchto dvou kroků může ČSSD prospět a proč?

Osobně se domnívám, že ČSSD mohly prospět obě cesty, pokud by se pro kteroukoliv z nich rozhodla jednotně nebo téměř jednotně. Tahle dlouhá agónie s nepochopitelně dlouhým referendem ale nepůsobí moc atraktivně. Dovedu si představit, kolik hodin by na podobné referendum potřebovali Piráti. Nicméně doufám spíš v kladný výsledek referenda, protože jestli bude zamítavé, tak to byl úmorný měsíc k ničemu.

S hnutím ANO, respektive jeho předsedou Andrejem Babišem, do vlády chtěla jen Okamurova SPD, toleranci slibovala KSČM a v ČSSD se nyní teprve rozhoduje. Jak hodnotíte počínání těch ostatních stran, které by se vůči ANO dalo shrnout takto: Do vlády s vámi nepůjdeme, s SPD ani s KSČM do ní nesmíte, protože jsou nedemokratické, a když vládu nesložíte, tak jste neschopní?

Kdybych byl předsedou některé z těch ostatních stran, obětoval bych určité zásady i možný příští volební výsledek a šel bych do toho. Na druhou stranu, kdybych byl panem Babišem, řekl bych si: Nedá se nic dělat, sice to byla zástupná kauza, ale podařilo se jim dostat mne mimo hrací plochu, tak ať tu vládu vede někdo jiný z ANO.

Přestože Česko sedm měsíců od voleb stále nemá vládu s důvěrou, lidé to zřejmě nemají za zlé Andreji Babišovi, protože si hnutí ANO drží v průzkumech přibližně takovou podporu, jakou mělo ve volbách. Sociolog Daniel Prokop nedávno publikoval studii, podle které se nyní padesátníky stává generace, která sice uvítala listopad 89, ale nyní volí Babiše a Zemana, protože je systémem zklamaná. Jsou důvody k tomu zříkat se listopadových hodnot, které podle kritiků ani jeden z nich nenaplňuje?

Probojovali jsme se na svobodu do světa, který brzy potom přestal být jednoduchý. Z toho možná to zklamání – neprávem připisované demokracii samotné. Přesto jednoznačně, ten režim, který tu byl předtím, byl zlo. Nelze mu připsat ani jedinou kladnou věc, jedinou polehčující okolnost. A to, že současný prezident definitivně ruší hranici mezi současností a tímto zlem, já osobně považuji za zločin na morálce tohoto národa. U Zemana je to vědomé a záměrné – je to jeho nepřátelský akt pramenící z celkové zlé povahy. U Babiše o ideologii nejde – je to pragmatik – rozhoduje se podle momentální situace.