Na Pražském hradě už je dva a půl roku, tedy polovinu prezidentského mandátu, Miloš Zeman, který má mnoho odpůrců, peticí na jeho odvolání se zabývá i Senát. Myslíte si, že by byl Karel Schwarzenberg, který se utkal s Milošem Zemanem ve druhém kole přímé volby, lepší hlavou státu?

To je podle mne dost spekulativní otázka, protože nevím, co by dělal Karel Schwarzenberg, kdyby byl prezidentem České republiky v situaci, v jaké je Miloš Zeman. Nemám srovnání.

Ale protože byl Karel Schwarzenberg ministrem zahraničí, můžete alespoň odhadnout, zda by jednal jinak, pokud jde o zahraniční politiku. Některé kroky Hradu, například kritiku protiruských sankcí nebo příklon k Východu, obhajobu kroků ruského prezidenta Putina ze strany české hlavy státu Karel Schwarzenberg ostře kritizoval, není tedy zřejmé, že by jednal zcela odlišně?

Určitě ano. O tom, že  Karel Schwarzenberg by byl více evropský, není nejmenších pochyb. Otázka ale je jiná - zahraniční politika je v rukou vlády. Co říká prezident republiky, je sice zajímavé, je to hodné sledování, ale nemá to váhu, protože zahraniční politiku fakticky určuje vláda. Premiér je členem Evropské rady, zastupuje Českou republiku. Prezident může mít vliv jako autorita, ale fakticky vliv nemá.

Ale není důležitý i obraz, který jako nejvyšší ústavní činitel České republiky svými kroky a výroky v zahraničí vyvolává, i když vláda se pak zachová jinak?

Já myslím, že to, že Miloš Zeman nemá faktický vliv na zahraniční politiku, a to neznamená, že souhlasím se vším, co dělá vláda, dokazuje i skutečnost, že ho nikdo nikam nezve a nikdo za ním nejezdí. Nepřijeli sem evropští státníci, nepřijel sem ani ruský prezident Putin. Nikdo sem nepřijede, aby s ním mluvil o zahraniční politice. Stejně tak nedostává pozvání do ciziny. To svědčí o tom, že diplomaté, kteří jsou v České republice, referují do svých zemí, jaká je pozice hlavy státu. To tak bylo i v minulosti. To, že Václav Havel dostával pozvání až do konce svého života, mohl pořád cestovat a jezdit po návštěvách, bylo proto, že měl autoritu sám osobně, ale ústavně je to podobné. Podívejte se, málokdo zve někam prezidenta Spolkové republiky Německo, protože i jeho moc je ústavně velmi omezená. Myslím si, že u nás se vliv Miloše Zemana přeceňuje.

Myslíte si, že bychom se tedy neměli nijak zvlášť vzrušovat třeba nad tím, že prezident kritizuje evropské sankce proti Rusku, byť jsme součástí Evropské unie?

Myslím, že Miloš Zeman to dělá proto, že je o tom zřejmě přesvědčen, je to jeho politický postoj a on ho zdůrazňuje, protože ví, že ho to dostane na první stránky novin. To je stejné, jako se vyjadřuje k dětem v ústavech, tedy k tématům, které ho dostanou do médií. A to často dělá i v případech, kdy nejde o nějakou promyšlenou politiku. Ale to, že je prorusky orientovaný, se vědělo, na tom není nic nového, to mne nijak nepřekvapuje. 

Když mluvíte o tom, že Miloš Zeman dělá všechno pro to, aby se dostal na první stránky novin, je to podle Vás případ i jeho razantních postojů proti islámu a imigraci?

Někdo říká, že to už může být příprava na kampaň za jeho znovuzvolení, protože to je téma, které ve veřejnosti budí obavy, a prezident vyjadřuje to, co si velká část jeho voličů myslí. To je například klasická ukázka toho, kdy Miloš Zeman říká to, o čem si myslí, že si myslí většina veřejnosti. To je zase populistické gesto. Ale o tom, že migrace je mimořádně vážný problém pro Evropu i Českou republiku, nepochybuji ani vteřinu. Ale neznamená to, že to je zasetí islamismu jakožto terorismu do České republiky nebo do Evropy. Ti, co školí teroristy, vyškolí si je buď rovnou v Evropě, nebo je sem dostanou jinak než nějakými bárkami přes Středozemní moře. Migrace jim pomáhá politicky obecně. Jsem přesvědčen, že Evropa se musí velmi vážně zabývat otázkou migrace, ale ne proto, že hlavním problémem je příliv islámských radikálů. Samozřejmě, že ti sem přijdou také, ale ti, co sem přicházejí, chtějí užívat naše bohatství, chtějí žít v bohaté Evropě. A když vezmete, že přišlo dvě stě padesát tisíc uprchlíků za rok 2015, to nejsou teroristé, možná jsou mezi nimi, ale nemůžeme říci, že jsme do Evropy dostali dvě stě padesát tisíc teroristů. My jsme sem dostali dvě stě padesát tisíc lidí, kteří tu chtějí žít, a to je také velký problém, ale jiný. Zkrátka s takovou zkratkou, že každý, kdo k nám přijde, je terorista, s Milošem Zemanem nesouhlasím. To, že terorismus v Evropě je, je jasné a je to obrovsky nebezpečné, ale nesouhlasím s tvrzením, že migrací se sem dostane řádově víc teroristů. 

Souhlasíte tedy s premiérem Bohuslavem Sobotkou, že prezident hraje na xenofobní strunu a nejnižší lidské pudy, jako je strach a nevraživost?

Samozřejmě, že se Sobotkou vřele souhlasím. Je populistické tohle tvrdit a budit u nás vášně, že každý, kdo sem přijede, je potencionální zločinec. To je zkratka, která neplatí, je to jen brnkání na xenofobní nálady.