Oslavy 17. listopadu se blíží. Prezident Miloš Zeman ani letos nebude na veřejných oslavách a odkázal na to, že loni skončily květiny od něj i od premiéra v koši. Když si připomínáme výročí třiceti let od pádu komunismu, je tento postoj hlavy státu v pořádku?

Jde o postoj prezidenta, tak se rozhodl, beru to na vědomí, ale za správné to nepovažuji. Já výročí 17. listopadu slavit budu, protože si myslím, že je co slavit. Byl to historický předěl, zbavili jsme se komunistického systému a od té doby žijeme ve svobodě a demokracii. Začala transformace směrem k tržní ekonomice. To jsou pro mě jednoznačně pozitivní věci, kvůli kterým má smysl slavit 17. listopad a já ho určitě slavit budu.

Byl bych velmi rád, aby se tento důležitý svátek a datum nezvrhl v to, že se stane rukojmím každodenních politických bojů jedné skupiny proti druhé, ať už sympatizantů, nebo odpůrců Miloše Zemana. Výročí má mnohem větší a širší význam a byla by škoda, aby se stalo předmětem souboje politických sil o aktuální politická témata nebo předmětem aktuálních personálních bojů. Velice varuji, abychom to nedopustili – oslavme tento významný svátek důstojně.

S tím se dá samozřejmě souhlasit, ale v této souvislosti je nutno podotknout, že se to v České republice děje. Tyto svátky jsou posledních pár let využívány k jakémusi politickému protestu či vyjádření. Čím to je?

Je to polarizací společnosti. Obrovským rozdělením, ke kterému přispělo i zavedení přímé volby prezidenta. Mnozí si před lety stěžovali, jak nedůstojná je volba prezidenta ze strany Poslanecké sněmovny a Senátu. Já myslím, že míra agrese a méně hezkých praktik, které provázely přímou prezidentskou volbu, mnohonásobně převýšila to, co se dělo v obou komorách Parlamentu.

Jsem politik, který preferuje, aby dominantní byl spíše střet myšlenkový, střet o téma, střet návrhů a myšlenek, idejí – nikoli abychom dělali politiku čistě jako nenávist k určitým osobám, protože to nikdy nevede k ničemu dobrému. Těch dennodenních politických půtek máme během roku tolik, že právě státní svátky mají být příležitostí pro zklidnění, zamyšlení se nad odkazem toho svátku, zamyšlení se nad směřováním naší země.

To samozřejmě může vést i ke kritice určitých politiků či idejí, a k 17. listopadu se logicky nabízí silná a hlasitá kritika největšího podílu komunistů na moci od roku 1989 včetně protagonistů, kteří jim k tomu otevřeli dveře, přestože komunisté měli nejslabší volební výsledek v historii. Určitě varujme i před novými levicovými ideologiemi, které nám ukrajují svobodu. I ostrá kritika může mít ale kultivovanou podobu, kterou by si státní svátek zasloužil.

Trestní stíhání premiéra Andreje Babiše bylo zastaveno. Miloše Zeman mluvil o abolici. Někteří zmiňují údajné jasné ovlivnění, hovoří o účelovosti, o pachuti na jazyku. Jaká chuť na jazyku zůstává vám?

Zůstává hořkost na jazyku. Jako člověk, který respektuje veřejné instituce v České republice, konstatuji, že respektuji i zmíněné rozhodnutí. Události, které se kolem toho děly včetně výměny ministra spravedlnosti, výměn v bezpečnostních složkách, určitě k jistotě občana v právní stát a rovnost před zákonem nepřispěly. Z toho plyne ta hořkost. Ale nebudu povzbuzovat nedůvěru v naše instituce, rozhodnutí respektuji.

Politicky – prohlášení prezidenta k abolici. Už dlouhá léta se mluví o politickém spojení Andreje Babiše a Miloše Zemana. Je na tom něco pravdy, i vzhledem k poslednímu výroku?

Já bych nemluvil o spojenectví prezidenta Zemana s premiérem Babišem, já bych řekl, že jde přímo o symbiózu, která plodí podobné kroky a prohlášení. K abolici – je to prostě styl prezidenta Zemana, který rád vystřelí nějaký projektil a následně se baví, jak zasáhl politickou scénu a jakou vzbudil nevoli a negativní reakce. Považuji to samozřejmě za obrovskou chybu a krok, nad kterým se jen tak nedá mávnout rukou. S takovými výroky se jen tak ven nechodí. Takové kroky nutně vedou k tomu, že řada občanů nemůže cítit právní jistotu rovnosti před zákonem. Jakkoliv prezident tuto pravomoc má, v takto citlivé věci trestního stíhání premiéra Babiše by měl být ještě více opatrný a zdrženlivý.