Prý jste byl včera svědkem zvláštní události. Na nádvoří Pražského hradu jste údajně viděl, jak se několik muslimů modlí, a dostalo vás to do rozpaků. Můžete tuto událost podrobněji popsat?

To, co jsem viděl, tak jsem večer zveřejnil, kromě jiného, i na svém facebookovém profilu. Když jsem totiž včera odpoledne odcházel dveřmi pod balkonem na hradním nádvoří Pražského hradu – což je mimochodem naproti chrámu Sv. Víta – ze služebního jednání, tak jsem tam uviděl skupinu mladých mužů, jak se na koberečku modlí. Odhaduji, že to celé trvalo jen pár vteřin, ale byl jsem z toho velmi překvapen, neboť jsem nikdy něco takového neviděl, zvláště, když to bylo v bezprostřední blízkosti svatého Víta. Odhaduji, že ti muži byli ve věku do pětatřiceti let, oblečeni byli jako běžní turisté a překvapilo mne také to, že byli vyzuti – podobně jako když chodí do mešity. Jeden z nich byl dokonce bez ponožek bos, tak jsem na to koukal překvapeně a moc dalších věcí jsem už nevnímal. Celé se to odehrávalo mezi dvěma bílými lavičkami, které jsou u zdi budovy.

Kolik těch muslimů tam bylo?

Myslím, že sedm. Šest jich klečelo zformovaně, dvě trojice za sebou. To, na čem klečeli, mne také překvapilo. Nebyl to totiž žádný koberec, jak by někdo čekal, ale jen nějaká látka. A jeden byl zřejmě jejich vedoucí – po evropsku řečeno – a ten klečel před nimi na menším koberečku. Všichni dohromady pak vykonávali obřad, který jsem již popsal. Tedy klečeli zutí, hlavami čelem ke zdi a v jednotném rytmu prováděli: klek, hlava na zem, klek. Když jsem došel k nim, tak za pár vteřin skončili. Já jsem na to zíral a nevyfotil jsem si to, ale určitě by to šlo snadno dohledat z kamer, které tam jsou umístěny.

Podle mého soudu jde o neobvyklou záležitost, a to ze dvou důvodů. Hlavní důvod je ten, že mi není známo, že by něco takového podnikali křesťané, že by se modlili vkleče před kostelem. No, a za druhé je podivné, že se ta celá scéna odehrávala na Pražském hradě. Tento fakt sám o sobě sice nemusí znamenat vůbec nic, ale může to být také provokace vůči panu prezidentovi, o němž je známo, jaké názory na muslimy má. Nechci slyšet trávu růst, ovšem pokládám na druhou stranu za správné, když se to zveřejní. Na Facebooku mám přitom k tomuto výjevu hodně reakcí a jedna je i od kamaráda ještě z dob mého působení v Agrární komoře. Tento můj kamarád je totiž jazykově nadán a ovládá kromě jiných jazyků i arabštinu, a dokonce i samotné muslimy zná dokonale. No a ten mi napsal, že si všichni muslimové, kamkoliv jdou, s sebou berou jakousi svinutou látku a na ní se pravidelně modlí.

V těch jejich domovinách ale toto není nic neobvyklého, protože povinné modlitby předepisuje islám dokonce pětkrát denně... Pokud to je jejich povinnost, tak se pak z toho zřejmě nemohou nijak vysmeknout ani v nemuslimských zemích, takže si na to budeme muset zřejmě zvyknout...

Možná, že kdybyste se otázala primátora a senátora Kubery, jak to probíhá v Teplicích, zda se tam také tamější muslimové modlí na veřejnosti, tak byste byla hodně překvapena.

Myslíte si, že modlící muslimy uvidíme na veřejných prostranstvích v Praze čím dál častěji?

Nesporně k podobným situacím v rámci migrační krize směřujeme, jenže já sám si to nepřeji. Navíc si nemyslím, že by si křesťané dovolili v jejich domovinách modlit se před mešitou. Tam by to podle mne nikdo netoleroval.

Lze modlící se muslimy spatřit zcela běžně kupříkladu v Německu?

Asi to tam takto funguje, ale viděl jsem na internetu, jak to probíhá ve Francii. Tam se údajně už dnes zcela běžně modlí ve velkých skupinách; a dokonce v Paříži je prý zcela běžné, že se takto modlí i na chodnících. Proto říkám, že si to tady nepřeju.

Opakuji, zřejmě se s tím budeme muset smířit.

Nic se nebudeme muset! Pokud jsou tady oni jako cizinci, tak budou muset prostě respektovat naše zákony a naše zvyklosti. Nic nebudeme muset... alespoň si to myslím.

Ale to by se museli zříci svého náboženství...

To ne. Mají tady přece mešity, tak nechť si to provozují tam! Naše většinová populace jsou křesťané, i když je tady převážně více ateistů. Ale ti věřící křestané také přece na náměstí sv. Václava nevykonávají svoje modlitby!

Když sledujete debatu v Evropě o migraci, co vás na ní zaráží? Co je podle vás momentálně tím největším problémem EU, který se neřeší?

Mne překvapuje, jak v prostoru dvou let teprve přichází představitelé EU na to, že Schengen nějakou hranici potřebuje a že je třeba k tomu využít i vojenské prostředky NATO. To ale již zhruba před rokem předjímal také pan prezident Zeman, ovšem v té době, když to říkal, tak byl terčem posměchu a kritiky. Ale přitom hranice jiným způsobem ani chránit nejde. No a z čeho jsem byl nemile překvapen, ba přímo zděšen, je to, jak Německo reagovalo na fakt, že si země Visegrádské čtyřky dovolily v Praze uspořádat mini summit, kam pozvaly prezidenty Makedonie a Bulharska, tedy (po Řecku) zemí, které jsou nárazníkovými zónami. Tady se mi potvrdil fakt, že se kancléřka Angela Merkelová nehodlá vzdát diktátorské role jen tak, když nahrazuje plány EU a věci celé Evropy chce řešit sama. To je špatně. Ona je přitom jeden z hlavních viníků toho, co se v Evropě v rámci migrační krize stalo.

V médiích jsem dokonce četla takovou úvahu, že náš premiér Bohuslav Sobotka jde ve šlépějích Angely Merkelové, respektive, že je jako ona sama...

To přirovnání je nepřesné, neboť Angela Merkelová se postavila jasně – rozevřela náruč a vyzvala Syřany, že když přijdou, tak je všechny v Německu umístí. No a pokud se týká našeho premiéra, tak jsem přesvědčen o tom, že jinak mluví směrem k českým občanům a jinak mluví, když jedná s Merkelovou. Když jel před několika měsíci do Berlína státní tajemník pro evropské záležitosti Prouza, tak jeho úkolem bylo zjistit, co by tak chtěla Merkelová od našeho premiéra slyšet. A to mluví za vše.

Jak se vám líbí konání ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který se k imigraci minulý týden obsáhle vyjadřoval i v Poslanecké sněmovně?

Minulý týden jsem pana ministra hovořit neslyšel, ale v Senátu před několika měsíci ano. Já osobně Zaorálkovi mnoho nevěřím. On zejména nemá žádné životní zkušenosti, neboť je celý život v politice a na můj vkus mluví strašně moc.