I žena, vedoucí firmu zabývající se vyhledáváním správných lidí na správná pracovní místa, zřejmě v sobotu o půlnoci nepracuje. Prozradíte, co v tomto čase děláváte?
O sobotní půlnoci nikdy nespím. Je mi líto toho času nevyužít pro věci, na které v průběhu pracovního týdne nemám čas. Takže jsem buď někde za zábavou s rodinou či přáteli (dobré víno není nikdy na škodu) koukám na filmy nebo doháním čtenářský deficit nad některou z knížek, které na mě čekají na mém nočním stolku.

Třeba máte i nějaké sny, které nám odtajníte..?
Snění? To se dá přece i s otevřenýma očima. Nejlépe když jsem na pracovních cestách, v autě, v letadle. Je to pro mne volný prostor k přemýšlení, k plánům a snům, čas kdy jsem většinou sama a nikdo po mně nic nechce. Ty sny se prolínají s úvahami, jak bych já osobně mohla v příštích letech být nápomocná naší společnosti, co udělat, aby se z naší země stala repektovaná entita, která je hrdá sama na sebe a dokazuje to i svým ekonomickým a politickým postavením...

Pojďme ale k vážnějším tématům. V poslední době stále častěji zaznívají hlasy, že končí kapitalismus, že v tomto systému se již společnost dál nemůže vyvíjet. Proslýchá se, že nastává čas talentismu. To je "vaše parketa". Co si pod tím máme představit ? Znamená to skutečně přerod do nějakého nového společenského systému?
Celosvětově a celospolečensky dochází momentálně k zásadním změnám. Veškeré tyto procesy výrazně urychlila ekonomická krize. Společnosti jsou pod rostoucím tlakem na snižování marží, růst efektivity a jsou nuceny produkovat více, se stejným nebo menším množstvím lidských zdrojů. To klade mnohem větší požadavky na organizaci a řízení lidských zdrojů a samozřejmě také na zaměstnance na všech úrovních. Velmi silně začal brzdit rozvoj firem nedostatek lidí s potřebným profilem. Dochází k tomu, že je na jedné straně vysoká nezaměstnanost, ale současně firmy nemohou najít vhodné zaměstnance. Požadavky firem na zaměstnance se s technologickým pokrokem mění stále rychleji. Mnohem rychlejším tempem než se vyvíjí kvalifikační struktura populace. Navíc demografický vývoj vede k tomu, že aktivní populace ve vyspělých zemích se zmenšuje. Lidí je tedy na trhu práce stále méně a tito lidé mají stále více „nevhodnou“ kvalifikaci a dovednosti.

Kapitál bude mít tedy třeba brzy menší význam než talentovaní lidé - tak se to dá chápat?
Již není klíčový přístup ke kapitálu či technologiím, ale právě kvalitní přesně profilovaná pracovní síla, která by mohla pracovat optimálně, zastat více úkolů při zachování produkce a kvality. Proto začínáme hovořit o přechodu od kapitalismu k „talentismu“.

Dá se pod tím představit to, že by si každá firma, ale i státy, měly hlídat své talenty v řadě oblastí? Jakým způsobem to však lze skutečně udělat v praxi?
Se správnými lidmi na správném místě a ve správný čas mohou firmy dosáhnout nejen stejných výsledků jako před krizí, ale i lepších, a to za vynaložení menších nákladů! Potřeba snižování nákladů má za následek inovace, které jsme nikdy před tím nezažili. Úspěšnými budou ty společnosti, jednotlivci a státy, které dokáží využít to, co se během krize naučili. Zaměstnavatelé budou muset změnit svůj přístup ke svým zaměstnancům a klást mnohem větší důraz na jejich rozvoj, motivaci a efektivní organizaci. Firmy, které na trhu nemohou najít vhodné „hotové“ zaměstnance, jsou nuceny přehodnotit personální politiku, procesy a motivační systémy tak, aby mohly využít rezervy na trhu práce. Osvícené firmy spolupracují se školami, otevírají si vlastní učiliště nebo zavádějí trainee programy, aby si vychovaly talentované absolventy. Umožňují zaměstnancům flexibilní formy práce, jako např. částečné úvazky nebo práci z domova, aby využily kapacitu motivovaných matek a otců na rodičovské dovolené. Nebo zhodnotí zkušenosti lidí v předdůchodovém a důchodovém věku tak, že z nich udělají interní trenéry, kouče nebo auditory.

Jak se mění v současné době přístup zaměstnavatelů k zaměstnancům, vyjma těch negativních oblastí způsobených krizí, o kterých jste již hovořila?
Zaměstnavatelé musí přistupovat ke svým stávajícím i potenciálním zaměstnancům individuálně. Technologie a nárůst sociálních médií vedly k mnohem větší transparentnosti firem a umožnily lidem komunikovat téměř s kýmkoliv a kdekoli – ať je to zaměstnavatel se zaměstnancem, nebo obchodník se zákazníkem. Lidé si zvykli na rychlejší možnosti komunikace. V současném světě vzájemně propojených sociálních sítí, dostupných informací, zanechává vše, co každý z nás udělá nebo řekne, stálou stopu, která bude kdykoli dohledatelná. K dosažení respektu a loajality současných i budoucích zaměstnanců, musí být společnosti více transparentní a otevřené, než tomu bylo v minulosti.