Bezpečnostní expert Andor Šándor k berlínskému teroristickému útoku uvedl, že se útočník při jeho provedení mohl inspirovat atentátem v Nice, kdy terorista také najel autem do davu lidí, tehdy oslavujících francouzský státní svátek. Je to podle vás možné?

Podle mě je to možné, ba navíc pravděpodobné. Schopnost nápodoby chování není vlastní pouze lidem, ale i nižším živočichům. Navíc najetí autem do davu není jen záležitostí atentátu v Nice, ale stalo se tak i v roce 2005 při londýnských islámských útocích, též v Izraeli, v Iráku proti jednotkám USA.

Německý prezident Joachim Gauck uvedl, že nenávist na jedné straně nemůže vést k nenávisti na straně druhé. Chápu, že chtěl společnost uklidnit. Ale není hněv, vztek, až nenávist normální přirozenou reakcí na tyto brutální teroristické činy?

Pan prezident funguje tak jako většina evropských politiků, na principu flašinetu. Mechanicky zpívá stejnou písničku, je docela možné, že této mantře i věří. V tom je slabost, rozhodující slabost všech těchto lidí v politice zahnízděných. Ve svém tunelovitém vnímání světa nejsou schopni kritického myšlení, nejsou schopni vidět souvislosti a reagovat na měnící se svět. Moc se tomu nedivím. Poválečný vývoj v Evropě byl relativně klidný, politické systémy většiny zemí jsou nastaveny tak, že produkují další a další generace politiků nekompetentních, bez schopnosti vize, čili neschopných. To, že hněv, vztek i nenávist jsou reakcí zcela přirozenou, je nasnadě. Stačí se trochu orientovat ve vývoji člověka jako druhu, zjistíte, že altruismus je sice v naší psychice vývojově zakotvený, je užitečný, má však velmi důležitou podmínku: vyskytují-li se v lidské společnosti jedinci, kteří nespolupracují, škodí, parazitují, každá společnost je identifikuje a potrestá. To je, prosím, fakt, který si v našich mozcích neseme již od paleolitu. Pan prezident Gauck a jemu podobní s tím těžko něco udělají.

„Evropa je měkká. Kdekdo si sem může přijít a donedávna byl dokonce vítán s otevřenou náručí. Evropa je humánní. Proto je zaskočena jasným, agresivním zlem, kterému neumí čelit. Je založena na až absurdní regulaci života Evropanů, zatímco cizincům toleruje žádné nebo falešné pasy. Evropa je dětinská. Tak dlouho křepčila radostí z pádu vnitřních hranic, až zapomněla na ty vnější. Evropa stojí na moderním humanismu. Jenže tento humanismus si nikdy nemůže porozumět se středověkem.“ To napsala 20. prosince ve svém blogu advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. Souhlasíte s jejím popisem situace? Dá se k němu ještě něco dodat?

K tomu není moc co dodat, souhlasím. Srovnám-li dětinskost Evropy, coby lidské populace, s dětinskostí jednotlivého člověka, je zde paralela. I lidskému jedinci se stává, že svému dětinskému myšlení nikdy neunikne, popřípadě uniknout může až poté, co mu život uštědří bolestivou lekci. U Evropy to vidím v podstatě stejně. Zásadní otázkou je, zda Evropa též potřebuje tu /další/ bolestivou zkušenost.

Evropští politici podle ní pod pláštíkem pseudohumanismu a pseudotolerance nedělají pro jistotu nic. „Jen pak vyslovují kondolence, vyhlašují dny smutku a posílají policisty, aby nás hlídali. Kdo mluví pravdu, je rasista. Kdo chce efektivní řešení, je populista. Neschopnost a impotence evropských elit, které jen filosoficky žvaní, se tak jeví jako čekání na Hitlera. Protože až se někdo takový najde, postaví k mikrofonu a s vášní v hlase slíbí lidem novodobý odsun – tentokrát muslimů a jim podobných tam, kam patří – vyhraje demokraticky a s převahou volby v kterékoliv zemi. Včetně Německa,“ pokračovala Hamplová ve svém úderném blogu. Máte podobné obavy?

Nevím, proč obavy. Pokud je v sázce moje bezpečí, existence mé rodiny, mého okolí, státu a někdo přijde s řešením, ptám se, zdali je to návrh smysluplný, funkční. To mě zajímá. Pokud ano, nejsou na místě obavy, ale otázka, zda mohu také přispět k řešení situace. To, že evropští politici nedělají nic, je důsledkem snad ani ne jejich pseudohumanismu, ale prachobyčejné neschopnosti. Nic více, nic méně. Navíc, nezapomínejme na to, že jak USA, tak Velká Británie přistupovaly za války k různé míře separace například Němců a Japonců jako potenciálních příslušníků páté kolony. Netvrdím, že právě toto je nyní nutné; a v ČR již vůbec ne. Dokud je u nás klid, využijme k záchraně jiných prostředků, třeba ochrany národních hranic.

Co se s Německem může stát, pokud budou podobné útoky pokračovat? O Němcích se říká, že kvůli pocitu viny z války je jejich přístup ještě humánnější než v jiných zemích. Nehrozí ale naopak reakce ode zdi ke zdi? Že teď své přirozené pocity potlačují? Ale až hranice trpělivosti přeteče, že budou v budoucnu reagovat neadekvátně tvrdě na druhou stranu, více než jiní?

Nemyslím si, že Němci by v budoucnu jednali neadekvátně tvrdě. Pokud budou jednat tvrději, bude to adekvátní, budou hrát o zachování vlastní populace. Za nepřiměřené lze naopak považovat jejich chování do současnosti. Ano, to lze vysvětlit silným pocitem viny za chování předchozích generací, navíc berme v potaz to, že populace Němců, mužů, byla za 2. světové války dosti zredukována; to se patrně též podílí na chování celé země ve smyslu zvýraznění submisivity vůči vnějším vlivům – ona naivita, dětinskost, víra v to, že naprostý barbar se brzy integruje, to vše je evidentně znakem absence mužského, dominantního vnímání světa. Z nastupující generace Němců však mohou pocity viny rychle vymizet, pokud se bude jednat o jejich přežití. Já osobně nedokážu přesněji odhadnout, jaký arzenál „tvrdosti“ mají Němci k dispozici, nejedná se pouze o tvrdost či razanci fyzickou, ale i mentální, uloženou v podvědomí. Zkrátka, většinou platí, že extrémní situace dokážou u člověka vyprovokovat extrémní reakce.

A co Evropa, tím myslím Evropskou unii? Může ji válka s terorismem více semknout, či naopak rozložit? Co je podle vás z psychologického hlediska pravděpodobnější?

Nejprve kapku terminologické přesnosti. Mluvíte o válce s terorismem, tak mluví většina politiků. Je to velmi nebezpečné zjednodušení. Současná migrační krize s sebou nepřináší pouze terorismus, ten je tím okamžitým a nejviditelnějším efektem. Nebezpečí z migrace plynoucí má mnohem širší záběr – jde o negativní, devastující dopad na celou naši civilizaci, na způsob života, který se v této oblasti vytváří po tisíciletí. Taková devastace není vidět hned, nejde však na druhou stranu o něco plíživého. Negativní změny vidíme již v zemích, kde islámská ideologie měla možnost zapustit kořeny, v zemích sousedících s námi. U nás tyto nežádoucí a zničující změny mohou nastat v řádu ne desetiletí, ale let. A dopad na Evropskou unii? Uvažujme logicky. Doposud nebyl schopen systém s názvem EU vyprodukovat jediné smysluplné opatření, které by přispělo k řešení problému, ať problému s migrací, či problémů ekonomických. Jediná smysluplná řešení nalézají jednotlivé státy. Z toho vyplývá: pokud se nefunkční systém utuží, semkne v „nerozborné jednotě“, bude efektivnější? Odpovězte si.