Na postu šéfa kultury v současnosti působí nepříliš populární Alena Hanáková, která například šéfa ND Ondřeje Černého odvolala téměř bez důvodu, resp. důvod neuměla vysvětlit. Pocítil jste Vy jako umělec její „vládu“ na vlastní kůži?

Mezi paní Hanákovou a jejím předchůdcem nevidím rozdíl. Když si vezmeme všechny ministry kultury porevoluční éry, byl tam jen jeden, který za něco stál, a to byl Pavel Dostál. Možná ještě Milan Uhde. Ti ostatní, to je snůška bezejmenných, směšných postav, které s kulturou neměly nic společného. To je jak za komunistů, kdy někomu soudruzi řekli: „Franto, budeš ministrem financí.“ A on na to: „Ale já jsem vyučenej pokrejvač.“ A oni: „Nevadí, ale seš kovanej a strana ti věří!“ Teď je to podobné, nejen na Ministerstvu kultury, ale i na jiných, se ocitají podivné postavy. Hlavně že jsou v té které straně zavedené, o resortu nemusí mít ani potuchy.  Když si představím, že bych se ocitl třeba na místě Johna a měl být ministrem vnitra, tak bych těm, kteří by mě oslovili, řekl, aby si dali na hlavu mokrý hadr. Když už bych měl to puzení být nějakým ministrem, tak jedině kultury, protože to je můj obor.

Zmínil jste Radka Johna. Jak se díváte na jeho konání v minulých měsících a letech? Z médií vstoupil do politiky, teď se zase dere zpět do nich...

Je to katastrofa. Nikdo ho nenutil, aby se do politiky cpal. Bohužel ztratil veškerý kredit, který měl.  Zcela dobrovolně se stal poměrně legrační figurou.

Často se mluví o tom, že české společnosti vládne mafie – i v souvislosti s navázáním vládní ODS na takzvané kmotry atd... Nedávno to zmínila na Václavském náměstí 17. listopadu třeba ekonomka Ilona Švihlíková, mluvil jste o tom i Vy, v říjnu jste mi říkal, že s požehnáním politiků vládnou a řádí mafiáni. Jak z toho ven?

Je třeba se zamyslet nad tím, kde se tu tihle mafiáni vzali.  Má to původ hrozně daleko. Náš národ byl několikrát totálně zlomený, úvod tohoto všeho byl už po Bílé hoře. Lidé měli hrdost, náboženství, a to jim bylo po Bílé hoře vyrváno. Pak přišlo období Rakouska-Uherska, země byla prošpikována špicly, práskači a podobnými živly. Když se poté První republika začala k něčemu nadechovat, přišel Hitler. Když odešel Hitler, přišli komunisté. Po každé naději na něco pěkného dostal tenhle národ přes držku a padl hubou do fekálií. To, že dnes lidé volí komunisty, je pošetilost. Kdyby nepřišli, byli bychom dnes na úrovni Rakouska nebo Švýcarska. Po roce 1989 různí spolupracovníci komunistů, estébáci a kágébáci nezmizeli, ale pořád fungují. Čelná místa v politice obsadili bývalí členové Prognostického ústavu, tedy režimem maximálně prověření lidé. V dalším, neviditelném patře, působí nejrůznější veksláci,  kteří museli spolupracovat s STB, protože jinak by svou „práci“ dělat nemohli. Z nich jsou většinou ti obrovští mafiáni a pracháči. Mají krytí na nejvyšších místech. Je to propletenina, z níž není cesta ven. Tito lidé mají moc ovlivňovat soudy, policii a podobné orgány. Představa, že toto změní jednotlivec, který třeba vstoupí do Senátu, je naivní.

Jak se v této souvislosti díváte na novopečeného senátora Libora Michálka, oceněného za odhalení korupce?

Pokud je pravda, co jsem se o panu Michálkovi dočetl, je to obdivuhodné. Ale pokud by někdo chtěl změnit politiku, muselo by to být hnutí nebo strana, které by drtivě vyhrálo volby. Je třeba změnit všechny zákony, a začít už od Ústavy. Jednotlivec nic nezmění, nemá šanci.

Mluvil jste o nebezpečí komunismu, to je teď reálnější než kdy dříve – republika po volbách zrudla, na severu Čech už máme prvního komunistického hejtmana...

Ti, kteří dnes říkají, že se za komunismu měli lépe, mají svým způsobem pravdu. Mám kamaráda na Náchodsku, tam je řada lidí bez práce, propíjejí podporu a nemají, co čeho píchnout. Tito lidé se za komunismu měli opravdu v mnoha směrech lépe, měli práci a příjem. Když jste nezaměstnaný, jde především o morální úpadek. Pro sebevědomí člověka je to něco strašného. Ale to, že komunisté jdou takto nahoru, to výhradně padá na bedra stran, které byly u moci od roku 1989. Ony se svými stálými skandály a umožňováním nepřetržitého rozkrádání státních peněz postaraly o to, že komunistům stoupají preference.