Ukrajinská armáda po osmi měsících bojů s povstalci opustila doněcké letiště. Jak vnímáte tento fakt? Je to bod obratu?

Ano, jedná se o bod obratu, alespoň na symbolické úrovni. Pro Ukrajince představovali obránci doněckého mezinárodního letiště významný symbol jejich národní jednoty a obrany proti ruské agresi. Z tohoto důvodu se právě dobytí doněckého letiště stalo primárním cílem východoukrajinských separatistů. Dobytí letiště by mohlo mít stejně demoralizující vliv na ukrajinské jednotky jako v případě bitvy o Ilovajsk z konce srpna minulého roku. Snaha o dobytí letiště a přilehlého okolí, například obce Krasnyj Partizan, má také za cíl vytvoření obranného perimetru okolo Doněcku, tak aby separatistická vojska zabránila ostřelování svých pozic ukrajinskou armádou.

Jaký čekáte další vývoj na Ukrajině?

Očekával jsem, že dojde k další vlně bojů, vzhledem k tomu, že ani jedna z válčících stran nedosáhla vytyčených cílů. Ovšem domníval jsem se, že k tomu dojde až s příchodem jara, nikoli uprostřed zimy. Může se jednat pouze o snahu separatistů zajistit si lepší obranné pozice. Po pátečním prohlášení vůdce samozvané Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka o tom, že už nebude přistupovat na další příměří a zaměří se na dobytí hranic Doněcké oblasti, může jít o novou generální ofenzivu ze strany separatistů. To by znamenalo, že po doněckém letišti se stanou dalšími cíli separatistů Mariupol a Debalceve. Pozice ukrajinské armády v přístavu Mariupol jsou hlavní překážkou mezi územím tzv. Doněcké lidové republiky a Ruskem anektovaným Krymem. Posádka ukrajinské armády ve městě Debalceve leží na přímých zásobovacích liniích mezi separatistickými hlavními městy Luhanskem a Doněckem.

Jaký vývoj očekáváte v Rusku, na které jsou uvaleny sankce a značný vliv na jeho ekonomiku mají i nízké ceny ropy?

Podle posledního vývoje se zdá, že ani pád cen ropy, ani mezinárodní sankce nezabrání Rusku v podpoře východoukrajinských separatistů. Ruský politolog Sergej Markov tvrdí, že v okolí prezidenta Putina definitivně zvítězili zastánci silového řešení ukrajinské krize, k nim patří ministr obrany Sergej Šojgu či tajemník Bezpečnostní rady Ruska Nikolaj Patrušev. Pokud má Markov pravdu, můžeme očekávat další eskalaci bojů za přispění Ruska.

Podle Dmitrije Medveděva by ruská ekonomika neměla být postavena na prodeji ropy, ale na podnikatelském umu. Je ale možné takovým způsobem ekonomiku Ruské federace přetvořit? Nezačínají pouze Rusům dlouhé a těžké časy?

V Rusku jsou připravována protikrizová opatření, podle kterých by mělo dojít k dočasnému zmražení všech vládních výdajů s výjimkou sociálního systému a obranného sektoru. Na obranu Rusko vydává více než 20 procent svého HDP. Neočekávám, že by omezení vládních výdajů ruské ekonomice výrazně pomohlo, potřebuje především systémové reformy, ke kterým však není v současné době vhodná politická konstelace. 

Neustále se mluví o nutnosti reforem, přeměně státní správy, likvidaci korupce a podobně. Jen sám Putin to zmiňoval v řadě svých minulých projevů. Co z toho je však možné už zaznamenat? Jinými slovy, dějí se už nějaké procesy, které by měly nejen dlouhodobě Rusku pomoci, ale také udržet celonárodní podporu prezidentu Putinovi?

Prezident Putin má stále podporu převyšující 80 procent. Opírá se především o úspěchy v zahraniční politice a záměrně tak odvádí pozornost od vnitropolitických problémů. 

Ministr Lavrov mluvil o "integraci integrací“, tedy blízké spolupráci EU s Eurasijskou unií. Jak pevná ta eurasijská spolupráce bude? Jak širokou síť dalších kontaktů je Rusko schopno vybudovat? Mohou nalákat třeba Egypt nebo Turecko?

Lavrovova "integrace integrací“ mi připomíná návrat do roku 2010, kdy prezident Putin vyhlásil plán vytvoření zóny volného obchodu od Lisabonu po Vladivostok. Nabízí teď vlastně to samé, jen v trochu jiném obalu. Eurasijská unie má primárně sloužit integraci států postsovětského prostoru. Ruské kontakty mimo tento prostor budou mít spíše bilaterální charakter.

Dá se říci, že díky rozšiřování Eurasijského svazu vzniká jakási protiamerická koalice? A lze v příštích letech uvažovat o něčem podobném, co nadnesl Lavrov, tedy realistické úvahy na téma "integrace integrací“?

Eurasijský svaz či unie není žádným jádrem protiamerické koalice, jedná se o alternativu Evropské unii pro postsovětské státy. Určitě zde existuje prostor i potenciál pro posílení vztahů na úrovni Evropská unie – Eurasijská unie, vše závisí na dalším řešení konfliktu na Ukrajině.