Máme tady konec roku 2018, který byl na české politické scéně poměrně „pestrý“. Konaly se prezidentské volby, volby do senátu i komunální volby a vznikla nám také nová vláda. Jak jste s výsledky jednotlivých voleb spokojený? A jak vnímáte to, že téměř třicet let po revoluci tady máme vládu, která se „opírá“ o komunisty? Mají v tomto směru pravdu ti, kteří tvrdí, že se „vracíme“ zpátky?

Chtěl bych říct, že ten „pestrý“ rok pro mě byl velmi důležitý, protože Miloš Zeman se stal znovu prezidentem. A jak správně řekl, nebudeme více bojovat. Já se s ním ztotožňuji. Pro mne Milošovo vítězství znamená konec zájmu o naši politickou scénu. Myslím tím aktivního zájmu, jinak to samozřejmě sleduji. Že se vláda opírá o komunisty, to je mi úplně jedno. Komunisti jsou řádná parlamentní strana. Můžeme si o nich myslet, co chceme.  Prostě jsou tady, byli zvoleni, mají své poslance….

Jinak mě nejvíc uspokojily volby komunální. My máme na Jílovišti dobrého starostu a zvolili jsme si ho znovu. Ty komunální volby jsou výborné v tom, že jsou průhledné a lidi vědí, co a koho volí. Nejsou zmanipulované tak jako ta parta, která dostává ty červené trenýrky a červené karty a má povinnou demonstrační docházku. Odškrtává se seznam a kdo nepřijde, musí být řádně omluven. Víte, lidi se nemění, historie kráčí vpřed a opakují se chyby z minulosti.

Tento rok se snad více než jindy mluvilo o tom, že je česká společnost rozdělená. Asi nejvíc to bylo vidět právě při prezidenských volbách. Někteří lidé z rozdělení společnosti viní premiéra Babiše a prezidenta Zemana. Ale je to skutečně tak? Kdo podle Vás opravdu český národ rozděluje?

Rozdělují ho trenýrkáři, červenokartáři a sluníčkáři. Mně přijde naprosto absurdní, že oni protestují proti vítězům voleb. Oni nám měli nařezat prdel ve volbách, a ne potom chodit a protestovat. To přece není demokratický přístup. Já jsem také Klause nevolil a když byl zvolený prezidentem, tak jsem se podrobil, přijal jsem ho za prezidenta, a nakonec jsem byl spokojený. Čili, společnost rozdělují oni. To máte stejné jako s brexitem. Prostě vyhráli příznivci brexitu. A ti, co prohráli, tak se s tím nemohou smířit. Furt otravují a obtěžují společnost, místo aby prostě řekli – ano, je to tak a tak, budeme se všichni snažit, aby Anglie byla zase na výsluní.

Hodně se mluvilo také o nezávislosti českých médií. V této souvislosti připomeňme reportáž Slonkové a Kubíka, ve které promluvil Andrej Babiš mladší. Někteří ji označovali za výbornou investigativní práci, další ale poukazovali, že toto už je „přes čáru“. Jak to vidíte vy? A obecně, jak hodnotíte úroveň českých médií?

Slonková, Kubík a tato jejich reportáž, to je jedna z největších sprosťáren, jaké jsem v poslední době viděl. To je honba za každou cenu, aby byli v čele. To je taková hanba, jet za nemocným synem premiéra, obtěžovat ho, ovlivňovat ho, chtít nějaké skandální zprávy. Já si myslím, že buď jsou to lidi psychicky narušení, nebo je tam někdo poslal.