Reportáž Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka, ve které hovoří Andrej Babiš mladší, rozhýbala politickou scénu. Už samotné její pořízení pomocí skryté kamery ale vyvolává zásadní pochybnosti, a to jak po stránce dodržení zákona, tak etiky. Jak vy hodnotíte jejich postup?

Osobně se domnívám, že tato reportáž svým stylem není především hodna žádného novináře, o to více Sabiny Slonkové, která v minulosti dokonce přijala místo šéfredaktorky v MF DNES, tedy v médiu, které už tehdy vlastnil významný politik. Věděla to, a přesto šla do toho. Nemyslím si, že by byla tak naivní, aby se domnívala, že si bude moci psát, co opravdu chce. Pokud tak naivní byla, pak se musím ptát, zda dnes, rovněž naivně, neplní nějaké zadání, aniž si toho vůbec všimne. Se synem toho významného politika totiž udělala reportáž dané kvality a časově cíleně ji pustila do éteru – nemohu se ubránit dojmu, že pro svou vlastní slávu. Považuji to za lidsky i novinářsky „malé“. Jsem přitom poslední, kdo by hájil kauzu Čapí hnízdo. Současně však říkám, že rozumem vládnoucí člověk si o dotaci na tento projekt musel udělat obrázek dávno, a kdo si ho neudělal, daná reportáž na tom nic nezmění. Tedy kdo používá mozek, nepotřeboval k názoru na Čapí hnízdo rozhovor s dotyčným mladým mužem. Čapí hnízdo byl prostě uměle vyvedený majetek z Agrofertu, aby jako „malý podnik“ dosáhl na dotace, za tím účelem byl formálně přepsán na děti a bratra manželky, a pak se opět vrátil do „velké“ náruče Agrofertu. Stalo se to, co nemravně dělají mnozí jiní – ovšem pokud takové věci dělají, nesmí jít do politiky, kde je svléknou do naha. A pokud si novináři mysleli, že danou reportáží obrátí proti Andreji Babišovi tu méně bystrou část jeho voličů, podařil se jim pravý opak. Předseda vlády se v jejích očích stal mučedníkem.