Po útoku v Berlíně zní z úst našich politiků, že Česku nehrozí žádné konkrétní teroristické nebezpečí. Zpravodajská skupina se shodla na zachování prvního stupně ohrožení terorismem. Posílí se množství hlídek, jsou vytipována místa, kterým bude věnována zvýšená pozornost. Začátkem ledna opatření skončí. Co bude dál?

Každý stupeň zajištění bezpečnosti má svá opatření, která se realizují, a je na vládě, jak bude postupovat. Informace, které přednesl pan premiér, souvisejí se zasedáním Bezpečnostní rady státu. Nicméně je nutné si uvědomit, že nikdy nelze stoprocentně bezpečnost zajistit. Nějaký kriminální čin nebo teroristický útok vždy může nastat. Opatření, která se přijímají, mají povahu prevence, ale ve své podstatě nikdo na světě, žádný stát nemůže zajistit stoprocentní bezpečnost. V tomto ohledu je potřeba posuzovat i budoucí situaci, ať už v rámci České republiky, nebo Evropy.

Bylo by vhodné přijmout nějaká další bezpečnostní opatření v rámci České republiky? Asi se o tom vede a povede debata dál…

Už v minulé bezpečnostní strategii České republiky jsme upozorňovali na hrozbu nekontrolované migrace, což se posléze projevilo. Bylo to ještě v době, kdy jsme přijímali novelu bezpečnostní strategie. Už dopředu jsme zpřísnili azylové zákony a migrační politiku. Z tohoto pohledu jsme byli připraveni a pokračuje se dále. V návrhu rozpočtu na příští rok jsme posílili ministerstvo vnitra i ministerstvo obrany, ať už finančně, nebo personálně. Podporují se zpravodajské služby. V rámci legislativy je aktuální novela zákona o vojenském zpravodajství, která umožní kybernetickou obranu. Hovoří se o dalších možnostech v rámci legislativy. Ano, je to dobré, ale, kde je hranice mezi bezpečností a svobodou občanů? Vždy, když se navyšují kompetence, ať už zpravodajských služeb, nebo bezpečnostních sborů, je potřeba navyšovat i kompetence veřejné kontroly.   

Analytička Spencerová po stránce bezpečnostních opatření v Parlamentních listech uvedla: „Co se týče ochrany vánočních trhů v Praze, tak jen zírám. Nechápu totiž, proč by měl nějaký terorista kopírovat akci, která už se odehrála někde jinde. Vždyť davy lidí nejsou jen na trzích, no ne? Chápu to všechno především jako snahu vlády uklidnit největší strachy obyvatel, a potud je to v pořádku.“ Co si o tom myslíte?

Podobný útok, který se stal v Berlíně, byl i ve Francii. Existují servery, kde, ať už Islámský stát, nebo další teroristické organizace, přímo nabádají k činům a popisují konkrétní postupy. Byl bych obezřetný. Já situaci vnímám jako útok šílených jedinců. Je potřeba se ptát, co je příčinou. A ty je nutné odstranit, abychom mohli efektivně bojovat proti hrozbám terorismu. Zatím se to moc nedaří. Osobně očekávám i z hlediska blížící se porážky IS, že aktivita teroristických skupin, jedinců, kteří jsou ovládáni, řekněme, radikálním islamismem, tady bude.

Jak vy vnímáte atmosféru mezi lidmi? Vy jste poslancem ve Zlínském kraji, tady v Uherském Brodě zrušili vánoční trhy…

Myslím si, že to je právě to, čeho chtějí teroristé a radikální islamisté docílit. Je to útok na demokracii, solidaritu, křesťanské svátky. Zákaz nic neřeší, jen povzbudí islamisty. Mají za cíl omezit nebo zastavit život v našich demokratických podmínkách západních zemí. Souvisí to s příčinami, kterých je mnoho. Znovu opakuji, odstranit je potřeba příčiny. Omezování, zastavování, ať už vánočních trhů, nebo jiných aktivit, nahrává teroristům či kriminálníkům.

Když zmiňujete příčiny, které jsou nejdůležitější?

Co se odehrává v muslimských zemích, je věcí probuzení zloby lidí. Žijeme v globalizovaném světě, zejména mladší ročníky si uvědomují, že žít ve svázaném, uzavřeném státě je pro ně problematické. To jsou ekonomičtí migranti. Pak se projevuje úsilí nastavit, řekněme, prozápadní nebo západní demokratické instituce v zemích, kde je úplně jiná náboženská, ale i společenská a politická kultura. To se moc nepovedlo, i když na druhou stranu chápu, že když v zemi vládne diktátor, který porušuje základní lidská práva, svobody, který fyzicky likviduje svou opozici, tak západní země včetně Evropské unie tomu nemohou nečinně přihlížet. Ale i to bylo jakousi příčinou, že se zhroutily některé státy a režimy a probudily se jiné skupiny ozbrojenců. Pak je to dlouhodobý problém mezi sunnity a šíity. Ten se nepodařilo a myslím si, že se ani nepodaří uklidnit v řadě zemí, ať už jde o Irák, Sýrii atd. Z pohledu nás Evropanů si můžeme vzpomenout na hrůzy třicetileté války mezi katolíky a protestanty; a to, co se odehrává je podobně srovnatelné. Třetí věc jsou války související se vznikem Islámského státu, odkud utíkají uprchlíci, kteří zachraňují své životy. To je důležité odlišovat.
Problém, který vyvrcholil, bylo podcenění – a teď nemyslím jen z řad Německa, ale celé Evropské unie – dosahu a nebezpečnosti migrační vlny. Mnoho zemí rezignovalo na ochranu schengenského prostoru, jejich azylová politika je jemnější než česká. Jistě, kvantum uprchlíků, které skončilo v Německu, nebyly schopné úřady zvládnout. Je to věc německé vlády a německé azylové politiky. To byla také chyba, která zapříčinila současný stav.
V evropském území ale historicky bylo migračních vln moc. Vzpomínám si, že jsem snad před pěti či deseti lety upozorňoval na to, že se chystá migrační vlna a podle mě ozbrojené konflikty, pády režimů jen uspíšily migrační vlnu z hlediska času. Ona by stejně přišla. Když se podíváme na historické konotace, souvislosti, migrační vlny tu byly, jsou a budou a je to jen otázka připravenosti evropské kultury, politiky, společenství, jak jim bude čelit. A to je otázka integrace a toho, zda jsou občané evropských zemí vůbec připraveni na integraci cizí kultury. V malém měřítku se dá jistě leccos zvládnout, ale v tak velkém měřítku, jak se ukazuje nyní, to nelze.   

Místopředseda Křesťanskodemokratické unie kancléřky Angely Merkelové Armin Laschet kritizoval výměnu informací mezi spolkovými zeměmi: „Informace týkající se práce úřadů, které od včerejška dostáváme, jsou otřesné,“ uvedl. Co vy na to? A do jaké míry má problém celé Evropská unie s výměnou informací?

Nechci hodnotit vnitřní situaci Německa. Už jsem řekl, že migrační, azylová politika podcenila migrační krizi a je tam i spoluzodpovědnost paní kancléřky Merkelové. Druhá věc je spolupráce. Teď se ukazuje, že řada úřadů, ale myslím si, že i v České republice, není, kdyby došlo na lámání chleba, připravena. Koordinace jednotlivých složek, úřadů, efektivita v rychlém rozhodování, které je potřeba v rámci stíhání, teroristických útoků… tam jsou mezery. Nad tím bychom se i jako Česká republika měli zamyslet. Vím, že existují cvičení a podobně. Nechci kritizovat Evropskou unii, ale existuje rozpor mezi zajišťováním bezpečnosti, rychlým rozhodování, a tím, jak se zajišťuje humanita a svoboda jednotlivce podle ústavního pořádku. Legislativa i činnost úřadů by měla být změněna. Pokud dojde k nějakému teroristickému útoku, kriminálnímu činu, úřady by měly jednat ihned, ale musí existovat možnost dovolání, opravných prostředků v případě zneužití úřadů, odvolání apod. To je hranice, o které jsem už mluvil. Pokud se zvyšují pravomoce úřadů a zpravodajských služeb, musí být zajištěno i dovolání. Evropská unie je založena na svobodě, demokracii, humanitě, solidaritě a podobně, tahá za kratší konec provazu než muslimské země, které ve své podstatě tyto atributy až tak nemají. Na druhou stranu ale omezovat tyto výdobytky, by byla cesta do pekel, protože na nich západní civilizace stojí a padá.